Zásoby bych si nedělal, benzin zlevní, říká šéf sítě Tank ONO. Vláda ale moc nepomáhá

Zjistit marže u čerpacích stanic je jednoduché, naopak těžko dohledatelné jsou u rafinerií, která paliva vyrábějí. V rozhovoru pro Aktuálně.cz to říká Jiří Ondra, spolumajitel „nízkonákladové“ sítě benzinových pump Tank ONO. „Náš obchodní model funguje, byť neříkám, že máme nějaké hrozitánské zisky,“ říká Ondra.

V oboru působíte 30 let, tím se může pochlubit málokdo v Česku. Pamatujete za tu dobu podobný cenový šok jako nyní?

Zakladatel a majitel sítě čerpacích stanic Tank ONO Jiří Ondra před jednou ze svých benzinových pump.

Zakladatel a majitel sítě čerpacích stanic Tank ONO Jiří Ondra před jednou ze svých benzinových pump. | Foto: Tomáš Nosil

Cenových šoků pamatuji hodně, ne ale tak velkých. Byla to třeba „dvojčata“ (teroristické útoky na budovy Světového obchodního centra v New Yorku v roce 2001 – pozn. red.), ale vybavuji si, že tehdy se ceny do nějakých tří neděl relativně zklidnily. Další velký cenový šok přišel s ekonomickou krizí v roce 2008. Ten nynější je ale podle mě od 90. let tím největším. Ceny začaly bláznit už za koronaviru a pak přišla válka. 

Mají se řidiči bát, že ceny půjdou ještě výš, a dělat si před létem zásoby?

Já bych zásoby určitě nedělal. Myslím, že ceny se kolem června a července uklidní a půjdou dolů, pokud nenastane nějaký další, opravdu dramatický vývoj kolem války.

Ceny se ustálily už nyní v posledních deseti dnech (rozhovor probíhal ve středu 25. května – pozn. red.). Naftu jsme včera dokonce zlevňovali a dneska (25. května) ji máme za 42,90 koruny a benzin za 44,90 koruny. Začíná tedy tradiční letní sezona, kdy nafta bývá levnější než benzin, většinou o dvě koruny. V zimě je to většinou naopak – nafta je dražší.

Každá země si navíc připravila „balíčky“ úlev, kterými se snaží lidem ušetřit peníze, například snížení spotřební daně a tak dále, byť Česko podle mě představilo v porovnání s jinými zeměmi nejslabší balíček.

Třeba Maďarsko na rozdíl od Česka ceny paliv zastropovalo, stejné opatření platilo v minulých měsících i v Chorvatsku. Měla by to samé zavést i česká vláda? A jak by cenové stropy vůbec fungovaly?

Se zastropováním cen spíš nesouhlasím, protože je to podle mě pokřivování trhu a vždycky je to špatné. Česko má navíc strašně malou šanci ceny paliv stropovat a není to u nás podle mě ani možné, protože se tu v minulosti prodaly všechny rafinerie a největší sítě čerpacích stanic Polákům a Maďarům. Stát vlastní akorát Čepro, které ale vlastně funguje jen jako překladiště. Čepro pak vlastní pumpy EuroOil, to jsou ale menší benzinky.

Stát a potažmo všechny poplatníky by navíc zastropování stálo hrozně moc peněz. Vždycky to totiž někdo musí zaplatit. 

Jiří Ondra a síť čerpacích stanic Tank Ono

Zdražování pohonných hmot v Česku

Foto: ČTK

  • Tank Ono se řadí mezi největší sítě benzinových pump v tuzemsku, v současné době provozuje přes 40 čerpacích stanic.
  • V roce 1993 ji se svým bratrem Petrem založil Jiří Ondra, který předtím působil jako provozní vedoucí čerpacích stanic Benzina.
  • Každý z bratrů má ve firmě poloviční podíl.
  • Tank Ono si oproti konkurenci dlouhodobě drží nižší ceny benzinu i nafty, marže se pohybují okolo jedné koruny na litr.
  • Obrat společnosti loni přesáhl 18 miliard korun při zisku necelých 47 milionů.
Zajímavost :  České dráhy a rakouský dopravce ÖBB poškodili společnost RegioJet, tvrdí Evropská komise

Jedním z opatření, které zavedlo Česko ve snaze tlumit růst cen, je zrušení povinného přimíchávání biosložky do paliv s platností od července. Projeví se to v cenách?

Myslím, že se to nijak zvlášť neprojeví, ani náhodou nám to neušetří třeba dvě tři koruny. My jako čerpací stanice totiž s biosložkou nepracujeme, záleží na rafineriích a potažmo Čepru a já nevěřím, že by nám to zlevnily.

Je také otázka, jestli rafinerie biosložku opravdu zruší. Co jsem tak zaslechl, tak ji tam stejně budou dál přidávat (výrobci tvrdí, že musí vyhovět ekologickým zákonům, biosložka je navíc momentálně levnější než palivo – pozn. red.). Jinak je ale podle mého názoru dobře, že to vláda prosadila, protože biosložka nemá v benzinu a naftě co dělat, bez ní budou paliva kvalitnější.

Dalším z opatření bude od prvního června snížení spotřební daně u benzinu i nafty o 1,50 koruny na litr. Pocítí to řidiči?

Určitě ano, jde o pevnou složku ceny, takže to se projeví ze sta procent. Když je dneska spotřební daň u nafty 9,95 koruny a klesne na asi osm a půl koruny, tak to prostě bude znát.

Z čeho všeho se tedy vlastně cena pohonných hmot skládá?

Nejdřív je to syrová cena, tedy částka, za kterou benzin a naftu vyrobí rafinerie. Do toho ale nikdo moc nevidí, takže to je spíš otázka na ně. Potom jde o tu spotřební daň, která je fixní, u nafty je zmiňovaných necelých deset korun, u benzinu 12,84 koruny. Potom DPH 21 procent a nakonec marže. 

Samy čerpací stanice mohou cenu ovlivnit maximálně tou marží, náš manévrovací prostor je malý a můžeme si hrát jedině tak s dvěma třemi korunami, zatímco stát z těch zisků (z výběru spotřební daně a DPH – pozn. red.) žije.

Stát má ale na zisk pump asi jiný názor, když marže benzinek začal kontrolovat. Kolem marží panují vášnivé debaty. Někteří analytici tvrdí, že si je navyšují hlavně rafinerie a velkoobchodníci. Ti zase říkají, že pouze reagují na vysoké ceny ropy na burzách. Jak to vidíte vy?

Zjistit marži u čerpací stanice je opravdu hodně jednoduché. Naopak těžko dohledatelné je to podle mě u rafinerií, protože to ony paliva vyrábějí a během výroby do toho vstupuje ještě řada dalších věcí. Když nám pak paliva dodají, tak už je cena daná.

Ministerstvo financí nicméně od poloviny března kontroluje vaše marže – pumpařů. Jak kontrola vypadá v praxi?

Nejde o nic složitého. Člověk sedne, sepíše ceny a soubor odešle. Ze začátku to pár dní fungovalo blbě, ale to jen než se to technicky „vymakalo“. Dnes je to otázka tak dvou minut, jde o rutinu. My bychom hlášení ani posílat nemuseli, protože máme ceny uvedené na webu, ale samozřejmě to pravidelně odesíláme. Tím, že stát kontroluje marže čerpacích stanic, toho ale podle mě moc nevymyslí.

Zajímavost :  Tři nováčci na burze. Vyberete dividendy, nebo vsadíte na růst?

A nebylo by cestou, aby stát snížil marže u „svých“ státních benzinek EuroOil, které mají ceny často vyšší než soukromníci? 

EuroOil má teď ceny podle mě celkem dobré, byť o něco vyšší, a marže tedy také tak. Chci ale říct jednu věc: my dneska kupujeme naftu za 42 korun a prodejní cenu máme na 42,90 koruny. Níž se jít nedá. Z něčeho musíte zaplatit lidi a vytvořit zisk, bez toho nejde podnikat. To samé platí i pro EuroOil, prostě nemůže prodělávat. Na snížení cen by tedy nemělo efekt, aby stát u svých benzinek tlačil ceny uměle dolů.

Vraťme se ještě k opatřením, které Česko a okolní státy zavádí. Polsko u paliv dočasně snížilo DPH, u potravin ji dočasně zrušilo úplně. U nás se na toto téma také vedou debaty.

Na střední třídu doléhá zdražování hrozně a pohonné hmoty jsou zlomek toho všeho. Pak jsou tu energie, potraviny a další a další věci, takže lidé musí šetřit víc a víc. Myslím si tedy, že by snížení DPH stejně jako nižší spotřební daň pomohlo, cena by šla dolů. Třeba o tom vláda ještě rozhodne. Byl bych ale pro, aby to platilo jen na nějaké přechodné období. Nicméně je opět otázka, kdo by to pak (chybějící peníze ve státním rozpočtu – pozn. red.) zaplatil. 

Je ale rozdíl v tom, že zatímco auto omezit můžete, jíst musíte. Už teď vidíme, že lidi o jízdě autem víc přemýšlí. Například si řeknou, že do práce budou radši jezdit MHD nebo třeba na kole.

Takže už teď pozorujete, že lidé zkrátka nakupují pohonné hmoty méně?

Zatím to nijak výrazně nepociťujeme. Uběhla ale krátká doba na to, dělat nějaké závěry, protože všeobecné zdražení se ještě nestihlo promítnout všude. Obávám se ale, že se to ještě projeví a mnoho lidí se středním příjmem bude o cestě autem víc přemýšlet.

Nebojíte se, že tedy v době zdražování paliv doplatíte na obchodní model, kdy se dlouhodobě snažíte držet ceny níž než konkurence?

Zatím to zvládáme a obchodní model funguje, byť neříkám, že máme nějaké hrozitánské zisky. Na naše závěrky se koneckonců může každý podívat.

Uvidíme, jak to bude do budoucna, tam do toho budou vstupovat další faktory. Další generace budou například určitě více používat elektroauta, která mohou zválcovat ta ostatní. Myslím si ale, že do nějakého roku 2030, 2035 se s tímto byznysem nic velkého dít nebude. A kdyby náš model fungovat přestal, tak ho prostě změníme. Ani jinde v životě si nemůžete říct, že něco bude nějak fungovat. Nebude, pořád musíte něco měnit.

Navíc se nebavíme jen o pohonných hmotách. Řeší se také, co dalšího prodávat, že támhle nabídneme kávičku, támhle uděláme restauraci… Pořád se musí něco vymýšlet. Pumpa nemá zisky jen z benzinu a nafty, ale i z těchto dalších věcí.

No právě. Nebude to tedy jednou tak, že benzinka už bude spíš jen doplňková služba a prim budou hrát restaurace a podobně? Tyto služby budou stále důležitější vzhledem k tomu, jak lidé budou víc přecházet na elektromobily. 

Zajímavost :  Čínsky megaprojekt pri Senci skončil ako vtip o Aliexpresse

Možné je všechno, ale já si nedovedu moc představit, že se na pumpách dokáže udělat tolik elektronabíječek, bavíme-li se o výhledu nějakých dvaceti let. Podle mě je spíš lidé budou mít u svých baráků a dobíjet si auta doma, pokud nebudou zrovna na cestách, nebo budou elektronabíječky na parkovištích, u paneláků… Dobití auta trvá desítky minut a to je neskutečná doba. Nevěřím tomu, že takovou dobu bude někdo čekat na benzince, protože na to nikdo nemá čas. Každý chce na pumpu přijet, natankovat, a už aby utíkal pryč. 

Když přichází podobný cenový šok jako právě nyní, máte díky vašim nižším cenám více zákazníků?

Hlavně v době začátku války byl nárůst velikánský, ty první dva tři týdny. Jezdilo k nám hrozně moc aut, my jsme ceny zvedali pomaleji. Teď se to ale vrátilo do normálu. Je ale pravda, že lidé ceny víc sledují. I když také jak kdo. Když má někdo velký příjem, tak to neřeší, hlavně aby natankoval a byl rychle doma.

A jak vlastně určujete aktuální cenu benzinu a nafty? Vstupuje do toho přece více faktorů jako burza v Rotterdamu, z níž se odvozují velkoobchodní ceny, pak ceny rafinerií, kurz koruny, který se mění v reálném čase…

Tyhle všechny faktory tam samozřejmě jsou, ale nám každý den od rafinerie a Čepra chodí zpráva o tom, jaká je aktuální cena. My už nic moc nepočítáme a o ty zmiňované vlivy už máme cenu očesanou. Je to jednoduché: když máme dneska cenu třeba 42,90, tak si k tomu prostě přičteme korunu (výše marže – pozn. red.) a je to. Není to žádná věda.

Bojíte se, jak by se na cenách paliv podepsalo, kdyby se Česko odstřihlo od ruské ropy?

To je otázka spíš na rafinerie. Ale podle toho, co si o tom občas čtu nebo slyším od lidí, tak polské rafinerie na našem území jsou uzpůsobené i na jiné typy ropy, ropa se dá navíc vozit na tankerech a tak dále. Zkrátka ruská ropa jde nahradit jinou, možná by pak ceny byly o něco vyšší, ale nečekám nic drastického a neobávám se toho. Horší je to s tím zemním plynem, jak říkají i odborníci. Tohle je ale jen můj názor a já tyhle věci už nijak neovlivním.

Celý článek zde