Zdanění bitcoinu poprvé u soudu: Je to věc, ne peníze

Když prodáte bitcoin a dostanete za něj koruny, není takový zisk osvobozený od daně z příjmů fyzických osob. Konstatoval to Krajský soud v Brně, když ve dvou prakticky shodných případech posuzoval výjimku podle zákona o daních z příjmů. Ta se vztahuje na kurzový zisk vzniklý při směně peněz z účtu v cizí měně.

Jde o první rozsudky českých soudů k prodeji kryptoměn z hlediska daně z příjmů fyzických osob, zdůrazňuje Zuzana Setunská, daňová poradkyně Deloitte Advisory. Soud tak potvrdil dosavadní výklad finanční správy.

V rozporu s finanční správou však krajský soud současně naznačil, že kdyby vlastník použil bitcoin k platbě za zboží a služby u obchodníka, který ho přijímá jako platidlo, nešlo by o transakci podléhající dani z příjmů.

Ani peníze, ani cizí měna

Blíže nejmenovaný inženýr podal 3. dubna 2018 přiznání k dani z příjmů fyzických osob za rok 2017, v němž si vypočetl daňovou povinnost skoro 4,14 milionu korun. Hned 6. dubna daň zaplatil. Daňová povinnost mu plynula jak z příjmů uvedených v § 6 zákona o daních z příjmů (ze „závislé činnosti“, tedy zjednodušeně řečeno ze zaměstnání), tak z ostatních příjmů podle § 10 zákona, kam zahrnul příjmy z prodeje bitcoinů.

Jenže: už 4. dubna 2018 podal dodatečné přiznání, v němž požádal o vrácení přeplatku na dani ve výši 3,97 milionu korun. Přeplatek prý vznikl tím, že příjem z prodeje bitcoinů nesprávně zahrnul do zdanitelných příjmů. Muž odkázal na ustanovení § 4 odst. 1 písm. ze) zákona o daních z příjmů, podle něhož by se na prodej bitcoinů mělo nahlížet jako na činnost směnárenskou, která je osvobozena od daně.

Finanční úřad takový výklad odmítl a údajný přeplatek muži nevrátil.

Prakticky totožná situace se opakovala o rok později: V daňovém přiznání za rok 2018 si inženýr nejdříve vypočetl celkovou daňovou povinnost na skoro 1,56 milionu korun a daň zaplatil. Vzápětí ale podal dodatečné přiznání, kam už příjem z bitcoinu nezahrnul. Ani tentokrát s tím finanční úřad nesouhlasil.

Muž se proto obrátil na soud a argumentoval, že na bitcoiny je nutné nahlížet jako na cizí měnu, ne jako na nehmotný majetek. Z hlediska účelu a funkce představuje peníze stejně jako cizí měnu, neboť plní funkci platidla. Osvobození vztahující se na kurzový zisk při směně peněz z účtu vedeného v cizí měně proto zahrnuje i směnu bitcoinů, zdůrazňoval muž. A odkázal také na závěry Soudního dvora Evropské unie ve věci C-264/14 („Hedqvist“).

Zajímavost :  Cena benzinu je znovu na novém rekordu. Natural za týden...

Inženýrův advokát zároveň připomněl, že podle Listiny základních práv a svobod nelze nejasnost právní úpravy vykládat v neprospěch jejího adresáta.

Odvolací finanční ředitelství před soudem zopakovalo svůj dosavadní postoj: Bitcoin nelze považovat za peníze ani cizí měnu, neboť není uznáván státem, nemá žádnou autoritu, která by jej regulovala, a nedisponuje hmotnou existencí. Úplatný převod kryptoměny není směnárenskou činností, takže příjem nemůže být posuzován jako kurzový zisk.

Finanční správa navazuje i na stanovisko České národní banky z února 2014 (věcně se pak s ním shoduje i stanovisko k tokenům z listopadu 2018): Kryptoměny nepředstavují bezhotovostní peněžní prostředky ani elektronické peníze ve smyslu zákona o platebním styku, ani nevykazují znaky investičního nástroje ve smyslu zákona o podnikání na kapitálovém trhu. Z hlediska daní z příjmů jsou tak kryptoměny považovány za věc nehmotnou, movitou a zastupitelnou.

Podrobnou argumentaci pak finanční správa zveřejnila letos v březnu pod názvem Informace k daňovému posouzení transakcí s kryptoměnami.

Na stranu finanční správy se postavil i Krajský soud v Brně (v rozsudcích č. j. 30 Af 41/2020-49 z 24. března 2022 a č. j. 30 Af 29/2020-48 ze 17. února 2022). Potvrdil, že muž musí ze zisku z prodeje bitcoinu zaplatit daň, respektive že nemá nárok na její vrácení.

Argumentaci krajského soudu shrnuje Adam Linek, daňový poradce EY Česká republika:

  • Ustanovení týkající se osvobození příjmů od daně představují výjimku z daňové povinnosti, proto je třeba je vykládat restriktivně.
  • Pod pojmem „směna peněz“ lze rozumět pouze vzájemnou směnu peněz mající ekvivalent v hotovosti.
  • Bitcoin nelze považovat za cizí měnu, kterou se rozumí výhradně peněžní prostředky emitované zahraničními centrálními bankami, jejichž oběh je těmito bankami regulován. Jinými slovy za cizí měnu lze považovat pouze takovou měnu, na kterou se v zahraničí vztahují obdobná pravidla jako na tuzemskou měnu.
  • Bitcoin je virtuální neregulovanou měnou, resp. virtuálním aktivem, jež nespadá pod regulaci a dohled žádné centrální banky na světě. Zároveň je dle soudu nepochybné, že bitcoin nelze považovat za peněžní prostředky ve smyslu zákona o platebním styku.
  • Ani zákon o některých opatřeních proti legalizaci výnosů z trestné činnosti a financování terorismu neposkytuje oporu pro argumentaci, že virtuální měna představuje peněžní prostředek podle zákona o platebním styku, resp. „peníze“ podle zákona o daních z příjmů.
  • Směna bitcoinů za českou nebo zahraniční měnu nenaplňuje ani znaky směnárenského obchodu podle zákona o směnárenské činnosti.
Zajímavost :  Trend časté změny zaměstnání dorazí i do Česka, píše Jiří Zouhar

Pokud jde o mužem zmíněný rozsudek Soudního dvora EU, týkal se daně z přidané hodnoty. „Zákon o dani z příjmů je však založen na odlišných principech a nedopadají na něj účinky směrnic regulujících nepřímé daně,“ konstatoval Krajský soud v Brně.

Změní to Salvador?

Ani tato rozhodnutí nemusí znamenat definitivní tečku za otázkou zdanění kryptoměn. Jednak se proti němu lze „odvolat“ k Nejvyššímu správnímu soudu, jednak se vztahuje ke zdaňovacím obdobím roku 2017 a 2018.

„Případný vývoj virtuálních měn a jejich posouzení ve světových jurisdikcích může do budoucna přinést i jiné interpretační závěry,“ upozorňuje Adam Linek z EY.

Majitelé nejznámější kryptoměny věří hlavně v posun, který od loňského září přineslo uznání bitcoinu jako oficiální měny v Salvadoru – společně s americkým dolarem.

Krajský soud jim, zdá se, zatím příliš nadějí nedává. Připomeňme si, co se podle něj rozumí cizí měnou pro účely osvobození od daně z příjmů: „Pouze peněžní prostředky emitované zahraničními centrálními bankami, jejichž oběh je těmito bankami regulován a je uzákoněn na území určité země nebo skupiny zemí. Za cizí měnu tak lze považovat pouze měnu, na kterou se v zahraničí vztahují obdobná pravidla jako na tuzemskou měnu.“

Jak to vidí Jan Fischer a Kateřina Matějková, daňoví specialisté z PwC Česká republika? „Z argumentace uvedené v tomto rozsudku spíše vyplývá, že tato skutečnost (krok Salvadoru – pozn. red.) by sama o sobě neměla na posouzení osvobození dle uvedeného ustanovení zákona o daních z příjmů vliv. Nicméně je otázkou, jakým způsobem se bude interpretace v této otázce do budoucna ubírat,“ reagují.

Daně a nákup služeb či zboží za bitcoin

Pro posouzení, zda lze v daném případě použít osvobození od daně z příjmu, je podle soudu podstatný rovněž charakter uskutečněné transakce – tedy to, jakým způsobem majitel s bitcoiny nakládal.

„Využije-li někdo bitcoin k platbě za zboží a služby, nebude tato transakce podléhat dani podle ustanovení § 10 odst. 1 zákona o daních z příjmů. Muž v nynějším případě však nevyužil bitcoiny k placení za zboží či služby, ani ke zprostředkování prodeje kryptoměny z vlastního portfolia bitcoinů jinému subjektu. Využil bitcoiny jako investiční nástroj, neboť je v letech 2010 až 2015 nakoupil a v roce 2018 je prodal za vyšší cenu. Tím u něj došlo ke zvýšení majetku v souvislosti s úplatným převodem jiné věci mimo příjmy uvedené v § 6 až 9 zákona o daních z příjmů. Proto byl jeho příjem z prodeje bitcoinů zdaněn,“ konstatoval Krajský soud v Brně.

Zajímavost :  Válka na Ukrajině ONLINE: Šéf OSN se obává, že válka na Ukrajině zastíní boj s klimatickými změnami

„Podle vyjádření soudu: kdyby žalobce bitcoin neprodal za českou měnu, ale místo toho nakoupil službu či zboží u obchodníka, který bitcoin přijímá jako platidlo, nejednalo by se o transakci podléhající dani z příjmů (podle § 10 odst. 1),“ shrnují to Jan Fischer a Kateřina Matějková z PwC Česká republika.

„Zajímavé je, že toto tvrzení je v rozporu s nedávno vydaným vyjádřením Generálního finančního ředitelství. V něm je uvedeno, že na příjem ze směny kryptoměny za zboží či služby se hledí jako na nákup a prodej věci či služby a zdaňuje se v roce, ve kterém bylo příjmu dosaženo,“ poznamenávají.

Podobně to vidí také Adam Linek z EY Česká republika: „Podle soudu by v případě použití bitcoinu k platbě za zboží a služby taková transakce neměla podléhat zdanění podle § 10. Tato zmínka však není zcela konzistentní se zbývajícím textem a závěry judikátu. Rovněž je v rozporu s dosavadními výklady finanční správy, které indikují, že se jedná o standardně zdanitelnou směnu,“ říká.

Petr Kučera

Autor článku Petr Kučera

Šéfredaktor webu Peníze.cz. Zaměřuje se na širokou oblast osobních financí a spotřebitelských témat. Vystudoval Právnickou fakultu Univerzity Karlovy v Praze, ale ještě víc než paragrafy má rád média. Vedl zpravodajství České… Další články autora.

Sdílejte článek, než ho smažem

Vytisknout

Celý článek zde |