Zisk z prodeje bitcoinů bez daně? Osvobození odmítá i soud

Krajský soud v Brně rozhodoval v kauze prodeje bitcoinů poplatníka – fyzické osoby ve vztahu k potenciálnímu osvobození takového příjmu podle ustanovení § 4 odst. 1 písm. ze) zákona o daních z příjmů (ZDP), které upravuje kurzové zisky při směně peněz.

Poplatník v roce 2017 prodal část bitcoinů, které nakoupil mezi lety 2011 a 2015, a tento prodej uvedl v rámci řádného daňového přiznání za rok 2017 v rámci ostatních příjmů podle § 10 ZDP. Související daň současně uhradil.

Hned následující den poplatník podal dodatečné daňové přiznání, v němž prodej bitcoinů již nezahrnul. Na výzvu správce daně pak poplatník reagoval poukázáním na ustanovení § 4 odst. 1 písm. ze) ZDP, podle nějž by se mělo na prodej bitcoinů nahlížet jako na směnárenskou činnost, která je od daně z příjmů osvobozena.

Správce daně a následně Odvolací finanční ředitelství však takový postup odmítli s odůvodněním, že na prodej bitcoinů dané ustanovení nedopadá, protože bitcoin nelze považovat za peníze ani cizí měnu, a transakce proto podléhá zdanění.

Zajímavost :  Z roku natvrdo jsou tři měsíce. Smutné očí umí David Rath skoro tak dobře jako Vít Rakušan 

Krajský soud řešil výhradně otázku, zda příjem z prodeje bitcoinů představuje kurzový zisk ze směny peněž z účtu vedeného v cizí měně, a podléhá proto osvobození od daně z příjmů. Argumentační linku soudu lze shrnout následovně:

  • Ustanovení týkající se osvobození příjmů od daně představují výjimku z daňové povinnosti, proto je třeba je vykládat restriktivně.
  • Pod pojmem „směna peněz“ lze rozumět pouze vzájemnou směnu peněz mající ekvivalent v hotovosti.
  • Bitcoin nelze považovat za cizí měnu, kterou se rozumí výhradně peněžní prostředky emitované zahraničními centrálními bankami, jejichž oběh je těmito bankami regulován. Jinými slovy za cizí měnu lze považovat pouze takovou měnu, na kterou se v zahraničí vztahují obdobná pravidla jako na tuzemskou měnu.
  • Bitcoin je virtuální neregulovanou měnou, resp. virtuálním aktivem, jež nespadá pod regulaci a dohled žádné centrální banky na světě; zároveň je dle soudu nepochybné, že bitcoin nelze považovat za peněžní prostředky ve smyslu zákona o platebním styku.
  • Ani zákon o některých opatřeních proti legalizaci výnosů z trestné činnosti a financování terorismu neposkytuje oporu pro argumentaci, že virtuální měna představuje peněžní prostředek podle zákona o platebním styku, resp. „peníze“ podle ustanovení § 4 odst. 1 písm. ze) ZDP.
  • Směna bitcoinů za českou nebo zahraniční měnu nenaplňuje ani znaky směnárenského obchodu podle zákona o směnárenské činnosti.
Zajímavost :  Válka na Ukrajině ONLINE: Lídři EU se shodli na poskytnutí devíti miliard eur Kyjevu

Krajský soud tak dovodil, že příjmy poplatníka z prodeje bitcoinů představují příjem, který nenaplní žádné znaky osvobození podle zákona o daních z příjmů, a jako takový podléhá zdanění podle § 10.

Je třeba zdůraznit, že soud posuzoval tuto problematiku za zdaňovací období roku 2017. Případný vývoj virtuálních měn a jejich posouzení ve světových jurisdikcích může do budoucna přinést i jiné interpretační závěry.

Za povšimnutí stojí bod 31 rozsudku, v němž KS naznačuje, že v případě použití bitcoinu k platbě za zboží a služby by taková transakce neměla podléhat zdanění podle § 10 ZDP. Tato zmínka však není zcela konzistentní se zbývajícím textem a závěry judikátu. Rovněž je v rozporu s dosavadními výklady finanční správy, které indikují, že se jedná o standardně zdanitelnou směnu.

Sdílejte článek, než ho smažem

Vytisknout

Celý článek zde |