2.2.2025 Přehled trhu: Zlato na novém maximu 2 849 USD. Proč cena prudce roste?

Cena zlata poslední dny prudce roste a dosahuje nového historického maxima 2 800 USD za unci na spotu a 2 849 USD pro futures kontrakty. Mohou být za růstem ceny zlata Trumpovy tarify, nebo americký dolar ztrácí dominanci?

Donald Trump se vyjádřil prudce proti zemím skupiny BRICS pokoušejících se o opuštění využití amerického dolaru jako vyrovnávací měny pro mezinárodní obchod. Začíná vyhrožovat ještě vyššími tarify až do 100 procent. Teče mu do bot?

Z Londýnské burzy se přesouvá obrovské množství zlata a stříbra do New Yorku. Doba pro výběr fyzických kovů se natahuje z dnů na týdny.

Základní scénáře vývoje: Bitcoin je medvědí ⚠️

Cena zlata na novém maximu a manipulace trhu skrze Londýnskou burzu drahých kovů?

V poslední analýze jsme si popsali efekt tarifů, které plánuje Donald Trump uvalit na země jako Mexiko, Kanada a Velká Británie. Objevuje se jeho další projev ohledně hrozby tarifů pro země skupiny BRICS, které by se chtěly vymanit od použití amerického dolaru pro mezinárodní obchod. Tím by mohly značně podkopat dominantní postavení amerického dolaru jako rezervní měny.

Dle grafu níže vpravo mají Spojené státy jasně závislou ekonomiku na importu mnohých produktů a komodit. Je pro ně klíčové, aby s nimi chtěli obchodovat mnohé země, které se přidávají do společenství BRICS. Jenže Donald Trump se rozhodl jim vyhrožovat.

Tato akce vyvolala zajímavý sled událostí. Z Londýnské burzy drahých kovů (LBMA) se přesouvá za poslední tři měsíce přes 400 tun zlata (12,8 milionu uncí). Zároveň se přesouvá i velké množství fyzického stříbra do skladů Newyorské burzy (COMEX).

Londýnská burza se však začíná potýkat s problémem likvidity fyzických kovů. Donedávna byla doba pro výběr v jednotkách dní. Teď se dostává na 4 až 8 týdnů. Dokonce si musí půjčovat fyzické zlato od britské centrální banky.

Problémem je napákovaný trh s „papírovými“ kontrakty, kde se ročně zobchodují stonásobky objemů fyzického množství, které tyto burzy drží. Pokud se najde výrazně větší počet lidí se zájmem o fyzickou dodávku, nastává problém.

Už dlouho se objevují podezření na nadhodnocování množství rezerv, které Londýnská burza drží (Double counting). Je možné, že Londýnská burza nemá ve skladech takové množství fyzických kovů, jak dlouhodobě uvádí.

Aktuálně už nemůže používat pro vyrovnávání obchodů fyzické zlato vypůjčené z Newyorské (to se vrací do Ameriky kvůli tarifům). Velkou část skutečných zásob britské burzy poslední dva roky vykupuje Čínská centrální banka a retailový obchodník. Tedy přesouvaly se do skladů Šanghajské burzy.

Další podezření, které se začíná potvrzovat, je dlouhodobé potlačování cen drahých kovů Čínskou centrální bankou ve spolupráci s bankou JP Morgan. Čína potřebuje nízkou cenu stříbra pro pokrytí značných potřeb v průmyslu (elektromobilita a elektrifikace). Navíc se to hodí i západním společnostem pro levnější výrobu technologických produktů (hlavně v Číně).

Čína vlastní téměř celý výrobní řetězec. Poslední roky se značná část produktů nejdříve importuje skrze Mexiko a až následně do Ameriky (proto tarify i na Mexiko).

Navíc fyzické zlato nakupuje Čína poslední dva roky ve velkém pro zvýšení atraktivity čínského Juanu (RMB) vůči americkému dolaru. Zároveň k využití své měny pro obchody v rámci skupiny BRICS. Trump se pokouší zavádět tarify ve spolupráci s novým správcem státní pokladny Scottem Bessentem.

Bessent je dlouhodobým zastáncem zlata (v nedávných podcastech se vyjádřil, že je to jeho největší pozice v portfoliu). Spojené státy vlastní značné množství zlata. Zavedením postupně rostoucích tarifů, dokážou výrazně zvýšit jeho cenu. Proč by to dělali?

Prudký růst ceny zlata ztíží čínské centrální bance možnost akumulovat větší množství zlata. Zároveň se mohou pokusit zvýšit hodnotu svých rezerv. Amerika má největší zlaté rezervy na světě. V množství kolem 8 133 tun mají aktuálně hodnotu 728 miliard USD. Tím pádem by vůči tomuto zlatu dokázali vydat další státní dluhopisy ve vyšším objemu, které budou „kryté zlatem“. Tím by mohli oddálit svůj dluhový problém. Letos musí refinancovat až třetinu celkového dluhu v hodnotě 9,5 bilionů dolarů.

Navrhované tarify by měli růst každý měsíc o 2,5 procenta. To má dát zasaženým společnostem čas se adaptovat. Pro zlato to bude několika měsíční stimul k dalšímu růstu. Najednou se hladina kolem 3 000 USD nezdá až tak vzdálená. Až se tam dostaneme, očekávám korekci.

Mimo to, čínské banky už umožňují klientům investovat do zlata v malém objemu od jednoho gramu (98,9 dolarů za gram) s fyzickým výběrem nad deset gramů.

Na dvoudenním grafu můžeme vidět jasný růstový kanál. Dosažení horní linie vychází na hladinu 2 950 až 3 000 USD. Na indikátorech RSI a MACD už se formují značné nepříznivé divergence. Další růst ceny nebude bez menších korekcí.

Z dlouhodobého hlediska však u ceny zlata předpokládám další růst až ke 4 000 USD na základě technické analýzy a odhadu růstu amerického státního dluhu (za nejbližší 4 roky). Objevují se však i odvážnější predikce na 6 000 až 9 000 USD. Vše však záleží na zvoleném časovém horizontu.

V tomto prostředí s očekáváním růstu ceny zlata pro nejbližší měsíce nadále vidím obrovský potenciál v sektoru těžařů zlata (a stříbra). Je však nutné vybírat spíše produkující společnosti, u kterých se projeví vyšší cena na výrazně vyšších čistých maržích a zisku (Free cashflow). Nadále se dají najít velmi levné společnosti. Vybírám spíše ty z nejnižšími celkovými náklady v sektoru (AISC) pod 1400 až 1 200 USD na unci. Tedy aktuálně už mají přes 50 procent čistou marži.

Nejbližší výsledková sezóna bude velmi zajímavá. Avšak je nutné pochopit, že každá společnost má svoje rizika a podle toho se diverzifikovat. Největší společnosti už reagovali růstem ceny akcie. Ty nejmenší s jenom jedním aktivem v portfoliu nesou výrazné vyšší míru rizika. Zároveň je velmi důležité zvážit kvalitní management a riziko spojené se zemí, kde společnost těží. Bližší informace jak sestavuji své portfolio můžete najít na Discordu a Patreonu kryptomagazínu.

Celý článek zde | Podnikání za 500 Kč ? – ANO