Trhy pod lupou: Bude v USA nouzový ekonomický stav?

Máme za sebou první celý týden nového roku 2025. Po pravdě řečeno, málo kdo si představoval tak ostrý a tvrdý start. Když k tomu ještě připočítáme, že jeden den v týdnu byly americké trhy zavřené na počest zesnulého amerického prezidenta Jima Cartera, tak můžeme být rádi, že nebylo hůř.

Jak to vždy bývá, pravá nejistota nebo problémy na trzích nemají jednu příčinu. Kdyby se vždy jednalo o jednu věc, trhy by ji vždy dokázaly izolovat. Při krizích a problémech je důležité, aby problém vždy zůstal ohraničený a nemohl kontaminovat další sektory. Bohužel teď nejsme v takto jednoduché situaci.

Dnešní nejistota je tvořena souběhem více příčin. Pro jednoduchost identifikujeme pouze dvě: příchod Donalda Trumpa a americký makroekonomický kontext, který ovlivňuje restriktivní měnovou politiku amerického Fedu. Tyto dvě věci zabraňují trhům mít jasný výhled na několik měsíců dopředu, nebo i jen týdnů. Pojďme si podívat trochu podrobněji na každou z těchto příčin.

Video: Klesne bitcoin na 70 000 dolarů?

Trump: Absolutní změna nebo jen úprava pravidel?

Když čteme politicko-ekonomické komentáře na webech nebo na sociálních sítích, máme pocit, že od 20. ledna už svět nebude stejný. Bude jasné „před“ a „po“ Donaldovi Trumpovi. Když se však podíváme podrobněji na to, co čekat od Trumpa, zjistíme, že se nemáme čeho chytit. Trump je známý tím, že miluje vyjednávání a komunikaci. Mistr komunikace, který si svého posluchače dlouhodobě zpracovává a využívá manipulativní techniky, aby ho znejistil. V tom je opravdu Trump šikovný.

Trump působí jako velmi zkušený pokerový hráč, u kterého si nikdy nejistíme, jaké karty opravdu drží v ruce. A tak si každý snaží projektovat své představy, co by měl vlastně Trump udělat, až zasedne do Bílého domu. Problém těchto analýz je v tom, že jsou to naše představy, nikoli Trumpovi skutečné plány. Díky tomu pak může přijít na trhy velké vystřízlivění, protože se nic nebude odehrávat podle plánu.

Praktická ukázka jak spekulace ovlivňují trh

Bohužel se nejedná o nějaké teoretické uvažování, které by nemělo reálný vliv na dění na trhu. Opak je pravdou. Zprávy okolo budoucích rozhodnutí Donalda Trumpa byly velkými hybateli tento týden na trzích.

Na začátku týdne totiž americký deník Washington Post přinesl zprávu, že podle jejich zdrojů, které mají blízko k důležitým Trumpovým poradcům, Trumpův tým nyní uvažuje o selektivním zavedení cel. Už by se nejednalo o plošné zavedení cel na danou zemi, ale země by mohly dostat výjimku.

Tento přístup se zdá být rozumnější, protože plošné zvýšení cel může vyvolat obrovský šok na obou stranách. Trump riskuje, že se střelí do vlastní nohy, a to i v politickém významu. Klidně se může stát, že některý z jeho bohatých podporovatelů vlastní výrobní haly v USA. Celý život se snažil zachovávat co nejvíc práce pro Američany. Avšak z důvodů globálních podmínek jednu ze svých továren umístil například do Mexika. Jestli se zavedou plošná cla, tak i za výrobky z této továrny bude muset zaplatit cla, v důsledku čeho může být ohrožen celý byznys plán.

Reakce trhů na oznámení této spekulace z Washington Post byla euforická. Trhy rostly na začátku týdne. Tato zpráva vyhnala k růstu především evropské akciové trhy. Evropským exportním firmám vysvitla naděje, že situace okolo cel není až tak katastrofická.

Trhy však naprosto zapomněly na Trumpovu komunikaci, která následovala o několik hodin později. Trump implicitně popřel zprávu z Washington Post. Žádné takové opatření se nekoná. Cla budou celoplošně a možná ještě více vysoká, než se očekává. Tuto špatnou zprávu trhy ignorovaly, i když by měly samozřejmě zareagovat poklesem.

Bude v USA ekonomický nouzový stav?

Na závěr týdne trhy padaly z důvodů makroekonomických čísel. Aby to však nebylo málo, tak americká televize CNN přišla se zprávou, že podle jejich důvěryhodných zdrojů z Trumpova okolí Trump připravuje vyhlášení nouzového ekonomického stavu. Nouzový stav využije k drakonickému zvýšení cel. Tato informace tak urychlila propad trhů v závěru týdne a přidala další polínko pod kotel špatné nálady.

Osobně, když vidím tyto reakce trhů a zprávy z důvěryhodných zdrojů, tak se je snažím ignorovat. Musíme si prostě počkat až na 21. ledna 2025. Následně až podle kroků Donalda Trumpa připravovat a upravovat investiční strategii. Investovat znamená někdy umění čekat a nepouštět se do zbytečných akcí.

Zatraceně komplikovaný americký pracovní trh

Co se týče makroekonomických údajů tak ty tento týden opanovaly čísla z amerického pracovního trhu. V úterý jsme se dozvěděli celkový počet otevřených pracovních pozic na trhu. Jedná se o tzv. JOLTS.

V listopadu 2024 bylo na americkém pracovním trhu dostupných 8,09 milionů volných míst. Jedná se o mezi měsíčný růst o více než 200 tisíc. Tento odhad překonal i očekávání analytiků, které bylo okolo 7,70 milionů. Analytici tak očekávali pokles pracovního trhu. To byla první vlaštovka, která jen potvrdila, že americký trh práce je v dobré kondici.

Na grafu vidíme jasně stoupající tendenci od září minulého roku. Podobný jev můžeme vidět třeba u americké inflace. Od září jako by se v americké ekonomice něco odehrálo, co donutilo lidi víc utrácet a tím posílilo pracovní trh. Samozřejmě v září poprvé Fed snížil sazby a provedl tzv. jumbo cut, ale ten se ještě nemohl naplno projevit v reálné ekonomice. Rozhodnutí Fedu se projevují se značným zpožděním. Jedno je však jisté, od září se něco změnilo. A to něco nám bude v příštích měsících dělat těžkou hlavu.

Americká nezaměstnanost překvapivě klesla

Sílu pracovního trhu potvrdily i další údaje, které jsme se dozvěděli v pátek. Čísla Non Farm Payrolls, které indikují počet nově vzniklých pracovních míst za daný měsíc mimo zemědělství, vykázaly taktéž silný nárůst. V prosinci 2024 americká ekonomika vytvořila 256 000 pracovních míst, což je značně více než minulý měsíc, kdy jich bylo vytvořeno 212 000. Čísla NFP překonaly samozřejmě očekávání analytiků, kteří čekali pouze 160 000 nových míst.

Co je potřeba vědět, že v posledním roce docházelo k určité kontroverzi, co se týče práce Bureau of Labor Statistics. Tento úřad totiž zpětně vždy revidoval čísla směrem dolů. Jednalo se o velké revize. Takže tento úřad byl podezříván, že jeho statistiky podporují demokratickou vládu v předvolební kampani tím, že daný měsíc zveřejňuje výborná čísla z amerického pracovního trhu. Následná revize o několik měsíců později trhy ani média moc nezajímaly. Objevovaly se spekulace, že nyní, když je jasné, že Bidenova administrativa končí, tak úřad hned zveřejní špatná čísla a nebude provádět revizi. To vysvětlovalo velmi nízká očekávání analytiků. Ani tyto spekulace se nepotvrdily.

Posledním hřebíčkem do rakve bylo pak zveřejnění celkové míry nezaměstnanosti za měsíc prosinec. Ta poklesla z listopadových 4,2 % na prosincových 4,1 %. A to už byla pro trhy silná káva a začaly výprodeje.

Proč je dobrý stav amerického pracovního trhu hodně špatnou zprávou pro celý rok 2025?

Prosincové zasedání Fedu oficiálně připustilo, že inflace je problém. Návrat pod 2 % hranici inflačního očekávání se nedá očekávat v dohledné době. Takže Fed už počítá jen se dvěma sníženími v tomto roce. Jediná možná výjimka mohla nastat v případě nárůstu nezaměstnanosti v USA.

Trhy dost sázely na tuto variantu, protože Fed měl hranici, kdy můžeme mluvit o vysoké nezaměstnanosti, nastavenou nízko. Jde o úroveň 4,3 %. Tedy velmi nízko. Investoři měli tak naději, že pokud se jen o krapet zhorší situace, tak Fed byl připraven upravit restriktivní měnovou politiku. Teď tato naděje pohasla.

Mnozí na trhu se domnívají, že nás čeká v lepším případě pouze jedno snížení sazeb v roce 2025. Toto snížení by mělo přijít až po tradičním zasedání v Jackson Hole. Jinak řečeno, sazby by podle těchto prognóz měly klesnout až v září. A to ještě nejsou ty nejhorší varianty.

Akciové indexy: Evropské akcie se svezly na spekulaci okolo zavedení cel

První kompletní týden nového roku dopadl pro většinu světových akciových indexů špatně, s výjimkou evropských indexů, které profitovaly ze spekulace okolo amerických cel. V Asii panují obavy z padajících výnosů na čínských dluhopisech a zároveň ze zpomalení celé čínské ekonomiky. Čím dál víc se v ekonomických článcích objevuje slovo deflace, pro vystihnutí situace, kam Čína směřuje. Deflace v žádném případě není dobrá pro akcie a to potvrdily čínské indexy.

Hongkongský index Hang Seng oslabil o 3,52 %. Burza v Šanghaji ztratila 1,11 %. Japonský index Nikkei nevybočil z řady a ztratil 1,72 %.

V Evropě nejméně rostla londýnská burza, která zaznamenala zisk 0,30 %. Avšak německý DAX rostl za týden o solidních 1,55 %. Nejvíc rostla francouzská burza, která si připsala krásné týdenní zhodnocení 2,04 %.

Dobrá čísla z amerického pracovního trhu dostala americkou burzu pod tlak. Index volatility VIX povyskočil o 21,14 %. Za poslední měsíc tento index přidal přes 41,49 %. Takže nás čeká v následujících dnech ještě několik turbulencí.

Nejvíce spekulace na odložení snížení sazeb odnesl index Russell 2000, který odepsal 3,49 %. Malé americké firmy se tak budou muset připravit na dražší úvěry minimálně na dalších půl roku. Technologický Nasdaq odepsal 2,43 %. Index S&P 500 ztratil 1,94 %. Nejlépe se vedlo průmyslovému Dow Jones, který odepsal „pouhých“ 1,86 %.

Kryptoměny: Bitcoin se dlouho neohřál nad hranicí 100 000 dolarů

Vývoj na bitcoinu byl taktéž uplynulý týden silně volatilní. Bitcoinu se na chvíli podařilo podívat se nad psychologickou hranici 100 000 dolarů. To se mu však nepodařilo na dlouho. Dobrý americký pracovní trh si vybral daň na bitcoinu. Vidina vysokých úrokových sazeb v roce 2025 není pro bitcoin dobrou zprávou.

Na druhou stranu to nic nemění na podstatě dlouhodobě rostoucí tendence na bitcoinu, která pramení ze čtyřletého cyklu. To je důvod, proč hodně kryptoanalytiků zůstává nadále optimistických a vnímají poklesy jako dobré příležitosti k nákupu.

V době psaní článku byla cena bitcoinu 94 248 dolarů. To představovalo zápornou týdenní výkonnost 2,79 %. Pro další osud bitcoinu se nicméně 90 000 až 100 000 dolarů jeví jako klidové pásmo. V aktuální konstelaci se tak bitcoin jeví především jako výborná hračka pro tradery.

I když jsem spíše klasický investor, tak od začátku roku bedlivě sleduji kurz Solany. Solana se nyní dostala na velmi zajímavé úrovně z pohledu technické analýzy. Na konci ledna bychom se měli dočkat spuštění prvního spotového ETF na tomto altcoinu. To by mohlo pomoci akcelerovat růst.

Závěr: Sledujte výnosy na amerických dluhopisech

Velké téma na trzích je růst úrokových výnosů na amerických dlouhodobých dluhopisech. Jelikož se jedná o značně složitou tematiku, tak jsem nechtěl již v tak nabité Lupě zavádět další téma.

Výnosy na amerických desetiletých dluhopisech se nyní blíží 4,7 %. Z pohledu technické analýzy nic nenasvědčuje tomu, že by se tento trend měl v nejbližší době zastavit. Odborníci a analytici se mezi sebou přou, kde leží hranice, kterou výnosy nesmí překročit. Pro někoho je na úrovni 4,75 %, někdo mluví o 5 % a někdo vidí ještě únosnou mez na 5,5 %. Dopadů vysokých sazeb na amerických dluhopisech je mnoho, od měnových až po politické. Jeden se však může projevit velmi brzo.

Růst výnosů nových amerických dluhopisů automaticky sráží cenu starých dluhopisů s nízkými výnosy. Tyto dluhopisy se nacházejí v portfoliích světových bank. Banky mají totiž u některých dluhopisů povinnost je držet až do konce splatnosti. Účetní hodnota těchto dluhopisů v posledních měsících strmě klesá. Bankám tak roste výrazně položka nerealizovaných ztrát.

Největším adeptem na možnou krizi je Bank of America. V září totiž u těchto dluhopisů svítila ztráta 86 miliard dolarů, nyní se jedná o nerealizovanou ztrátu 111 miliard. A vzhledem k tomu, že výsledková sezona za čtvrté čtvrtletí 2024 startuje 15. ledna, výsledky amerických bank mohou být svědky opravdu několika nemilých překvapení.

Celý článek zde | Podnikání za 500 Kč ? – ANO