Centralizované bitcoinové subjekty drží 31 % nabídky BTC, uvádí Gemini

Téměř třetina veškerého Bitcoinu v oběhu je aktuálně pod kontrolou centralizovaných subjektů, jako jsou vlády, burzovně obchodované fondy (ETF), veřejně obchodované společnosti a velké kryptoměnové burzy.

Vyplývá to z nové zprávy burzy Gemini ve spolupráci s analytickou platformou Glassnode. Tento jev představuje významný posun ve vývoji trhu s kryptoměnami a naznačuje hlubší institucionální zapojení, než jaké bylo dříve běžné.

Podle podrobné studie držely tyto centralizované subjekty k červnu 2025 celkem 6,1 milionu BTC, což představuje přibližně 30,9 % aktuální nabídky v oběhu. Při ceně kolem 110 000 USD za jeden Bitcoin to odpovídá přibližné hodnotě 668 miliard dolarů.

To je nárůst o bezmála 924 % za posledních deset let, pokud jde o množství Bitcoinu drženého těmito institucemi. V roce 2015 přitom držely jen zlomek dnešního množství.

Výrazný růst institucionálních držeb naznačuje hlubokou proměnu vnímání Bitcoinu jako investičního aktiva. Dříve byl Bitcoin spojován převážně s alternativními technologickými nadšenci nebo spekulanty, ale dnes jej do svých portfolií zařazují zavedené finanční instituce, velké veřejné firmy a dokonce i vládní úřady.

„V průběhu stejného období vzrostla spotová cena Bitcoinu z méně než 1 000 USD na více než 100 000 USD,” uvádí zpráva. To podle autorů podtrhuje tezi, že instituce začaly Bitcoin vnímat jako strategické aktivum s dlouhodobou hodnotou.

Zatímco dříve dominovaly retailové peněženky a individuální investoři, současný trh je stále více formován institucionální infrastrukturou. Právě přechod od decentralizovaného držení k větší koncentraci ve velkých pokladnách ukazuje na postupnou profesionalizaci trhu.

Velké entity disponují sofistikovanými bezpečnostními nástroji a přísnými procesy, což přispívá k vyšší stabilitě a důvěryhodnosti.

Centralizované burzy drží velkou část, ale ne pro sebe

Značnou část tohoto objemu drží centralizované kryptoměnové burzy, které podle zprávy představují zhruba polovinu z celkových 6,1 milionu BTC. Důležité však je, že tyto burzy často nevlastní tyto Bitcoiny samy. Většina z nich náleží retailovým zákazníkům, kteří si zde ukládají své prostředky. Burzy tak působí spíše jako správci digitálních aktiv než jejich skuteční vlastníci.

Autoři studie upozorňují na výraznou koncentraci mezi několika hlavními hráči. Tři největší subjekty ve všech institucionálních kategoriích údajně ovládají mezi 65 % až 90 % celkových držeb ve svých segmentech. Tato extrémní koncentrace ukazeje, že raní institucionální investoři a lídři v oboru stále určují strukturu celého trhu s Bitcoinem.

Největší koncentrace je patrná v sektorech decentralizovaných financí (DeFi), veřejně obchodovaných společností, ETF a specializovaných fondů. V těchto případech často dominují jen jednotky firem nebo projektů, což má potenciál ovlivnit likviditu i cenové výkyvy na trhu.

Naproti tomu soukromé firmy a menší společnosti drží Bitcoin rozprostřeněji, což podle autorů studie odráží širší, více diverzifikovaný přístup.

Celkově 61 veřejně obchodovaných firem v současnosti drží více než 3 % celkové nabídky Bitcoinu. Tento údaj zdůrazňuje stále rostoucí zájem velkých podniků o kryptoměnová aktiva a jejich úsilí o diverzifikaci svých bilancí prostřednictvím digitálních měn.

Státní pokladny jako tiché síly trhu

Důležitým a často přehlíženým hráčem na trhu s Bitcoinem jsou vládní subjekty. Studie zmiňuje, že ačkoliv peněženky státních pokladen obvykle nevykazují výraznou aktivitu a jejich držby nejsou běžně využívány pro obchodování, disponují dostatečně velkým množstvím BTC, aby mohly v případě potřeby zásadně ovlivnit tržní situaci.

Pokud by například došlo k rozhodnutí o prodeji většího množství Bitcoinu ze státní pokladny, mohlo by to vyvolat výrazný pokles ceny nebo alespoň vlnu nejistoty na trzích.

Zpráva uvádí příklady vlád USA, Číny, Německa a Velké Británie. Tyto státy získaly Bitcoin převážně prostřednictvím soudních konfiskací a zásahů proti nelegálním aktivitám, nikoli nákupem na volném trhu. Tyto tzv. neaktivní držby jsou strukturálně odlišné. Nejsou určeny pro investici, ale přesto mají potenciál pohnout trhem, pokud budou aktivovány.

Přechod směrem k institucionální vyspělosti

Závěrem studie konstatuje, že současný stav, kdy je přibližně třetina celkového množství Bitcoinu držena v centralizovaných pokladnách, dokazuje, že trh prochází významnou strukturální proměnou.

S růstem institucionálního zájmu o Bitcoin dochází ke stabilizaci a profesionalizaci trhu. Přestože Bitcoin zůstává aktivem, které je citlivé na makroekonomické a politické riziko, jeho začlenění do tradičních finančních struktur přispívá k vyšší spolehlivosti cenového vývoje.

Autoři výzkumu zdůrazňují, že se tímto vývojem snižuje míra čistě spekulativního obchodování, které v minulosti vedlo k prudkým výkyvům. Dnes je Bitcoin stále více považován za rezervní aktivum nebo digitální zlato, což ovlivňuje i strategie investorů, kteří přistupují k této kryptoměně s větší opatrností, ale také s dlouhodobějším horizontem.

Celkově zpráva potvrzuje, že Bitcoin se stává stále více institucionalizovaným a zakotveným ve světě tradičního financí. S tím přicházejí jak nové příležitosti, tak i nová rizika spojená s centralizací a vlivem velkých hráčů.

Celý článek zde | Podnikání za 500 Kč ? – ANO