Stát za první pololetí vybral na daních 750,7 mld. Kč, o osm pct víc než loni

Praha – Stát za první pololetí vybral na daních 750,7 miliardy korun. Ve srovnání s loňským prvním pololetím se daňové inkaso zvýšilo o osm procent. Nejrychleji rostl výběr daně z příjmu fyzických osob, v absolutní částce se nejvýrazněji zvýšilo inkaso daně z přidané hodnoty (DPH), která zůstává hlavním daňovým příjmem. Vyplývá to z dat, která zveřejnilo ministerstvo financí k údajům o státním rozpočtu za první pololetí.

Inkaso daně z příjmu fyzických osob meziročně vzrostlo o 12,3 procenta na 135,4 miliardy korun. Podle ministerstva financí ke zvýšení přispěl růst mezd, projevuje se ale také zrušení některých slev na dani v rámci konsolidačního balíčku.

Na dani z příjmu právnických osob stát vybral 172,9 miliardy korun, což představovalo meziroční nárůst o 8,8 procenta. Dalších 21,7 miliardy korun vybral stát od energetických a petrochemických společností a od bank na dani z neočekávaných zisků (windfall tax). U této mimořádné daně bylo meziročně vyšší o 19,3 procenta.

Zajímavost : Skupina sedmi nejvyspělejších demokratických zemí G7 umožní americkým společnostem, aby...

DPH zůstala hlavním daňovým příjmem státu, když se na ní vybralo 291,9 miliardy korun. Proti loňskému prvnímu pololetí to představuje zvýšení o 5,8 procenta. Stejným tempem rostl i výběr spotřebních a energetických daní, na kterých stát získal 83,2 miliardy korun.

Na dani z nemovitostí, která je výhradním příjmem obcí, se za pololetí vybralo 16 miliard korun. Proti loňsku to představuje nárůst o dvě procenta. Vzhledem k tomu, že se letos celostátní koeficient pro výpočet daně neměnil, je zvýšení dáno úpravami, které provedly jednotlivé obce.

Samotný státní rozpočet získal v prvním pololetí na daňových příjmech bez pojistného na sociální zabezpečení 520,1 miliardy korun, o 9,9 procenta víc než loni. Schodek rozpočtu na konci června činil 152,4 miliardy korun, meziročně se snížil o 26,2 miliardy korun. Pololetní deficit byl nejlepší od začátku pandemie covidu-19, ale zároveň šestý nejhlubší od vzniku Česka.

Zajímavost : Svaz: Tropická vedra zvyšují zemědělcům náklady a komplikují jim práci

Některé daně jsou takzvané sdílené daně, kdy se o jejich výnos dělí státní rozpočet s rozpočty krajů a obcí. Patří mezi ně například DPH, daň z příjmu právnických osob nebo daň z příjmu fyzických osob. V letošním roce na kraje připadá 9,45 procenta a na obce 24,16 procenta z celostátního hrubého výnosu DPH, daně z příjmů právnických osob a daně z příjmu fyzických osob. U daně z příjmu fyzických osob ze závislé činnosti mají obce nárok na dalších 1,5 procenta celkového inkasa. Daň z nemovitosti je stoprocentním příjmem obcí.

Celostátní daňové příjmy za první pololetí 2024 a 2025 (v miliardách korun) – výběr:

	Daňové příjmy (bez pojistného na sociální zabezpečení)	DPH	Daň z příjmu právnických osob	Daň z příjmu fyzických osob vybíraná srážkou	Daň z příjmu fyzických osob placená plátci	Daň z příjmu fyzických osob placená poplatníky	Spotřební daně
2024	695	275,9	158,9	22,5	93,9	4,2	78,6
2025	750,7	291,9	172,9	20,9	105,2	9,3	83,2