Trhy pod lupou: Letní optimismus na trzích, pozor na investiční bubliny!

I když jsme vstoupili do období letních prázdnin a v USA byl minulý obchodní týden pouze čtyřdenní, americkým trhům to nezabránilo v dalším růstu. Jelikož jsou trhy v oblasti historických maxim, jakýkoli další silnější růst znamená automaticky nový rekord.

Nebylo by na tom nic zvláštního, kdyby americká ekonomika nezpomalovala a celní politika nenechávala většinu investorů v nejistotě. Přetrvávající růst trhů však naznačuje, že investoři sází na odolnost americké ekonomiky vůči protekcionismu, i když data o průmyslové výrobě a exportu zůstávají smíšená.

Za růstem amerických trhů stojí především silná poptávka ze strany drobných investorů. Je to logické – nejen Američané, ale prakticky všichni máme zkušenost s inflací. Jedním z osvědčených způsobů, jak se proti inflaci bránit, je nákup akcií firem se silnou cenotvorbou (powerpricingem), tedy schopností přenášet růst nákladů na zákazníka.

Video: Zhodnocení o 592 %

Pozor na investiční bubliny

Další možností je nákup módních technologických firem, kde funguje efekt trendu. Velmi dobrým příkladem tohoto nákupního šílenství jsou akcie Circle. Investiční bubliny v rané fázi bývají poháněny více očekáváním než realitou – což je vzorec, který se v případě Circle opakuje.

Od vstupu na burzu 5. června 2025 akcie Circle přidaly více než 173 %, a to přesto, že už poklesly ze svých maxim, kdy se zdálo, že překonají hranici 300 dolarů za kus. Vydavatel druhého nejúspěšnějšího stablecoinu přitahuje investorskou pozornost.

Aktuální cena samozřejmě nekoresponduje s žádnými fundamenty společnosti – jde jen o sázku, že Trumpova administrativa udělá vše pro podporu stablecoinů navázaných na americký dolar. Tržní kapitalizace činí aktuálně 45 miliard dolarů, tedy jen o miliardu méně než má firma Porsche. To mluví za vše.

Na trhu tak stále existují spekulativní příležitosti, které přitahují pozornost drobných investorů. Má to však jeden háček: lehká cesta ke zbohatnutí neexistuje. Měli bychom si dnes položit otázku, proč jsou velcí hráči opatrní – zejména pokud chápeme obchodování na burze jako dlouhodobou záležitost.

Bezbřehý optimismus

Situace na trzích připomíná období před rokem a půl, kdy se trhy rozhodly věřit, že Fed zahájí uvolňování měnové politiky. Tehdy začala platit nová logika: každá špatná zpráva byla vnímána jako dobrá, protože naznačovala možnost snížení sazeb.

Tento optimismus vyhnal trhy na rekordní hodnoty. Fed tehdy snížil sazby pouze o 100 bazických bodů – mnohem méně, než očekávala většina analytiků. Trhům to ale nevadilo.

Celá lekce připomíná slavný citát Johna Maynarda Keynese o racionalitě trhu a solventnosti: „Trhy mohou zůstat iracionální déle, než vy zůstanete solventní.“

Trump, Powell a tlak na sazby

Nyní jsme konfrontováni se stejnou situací. Všichni očekávají pokles sazeb. Situace se ale změnila – v Bílém domě je opět Donald Trump, který silně tlačí na jejich snížení. Jeho tlak je tak výrazný, že minulý týden vyzval guvernéra Fedu k rezignaci.

Trump tak vracel „políček“, který mu Powell uštědřil, když na setkání centrálních bankéřů prohlásil, že byl připraven sazby snižovat, ale zavedení cel mu to znemožnilo. Jinými slovy – za vysoké sazby může Trump.

Skutečností však zůstává, že Trump má velmi omezené možnosti, jak Powella přinutit k rezignaci. Ani předčasné jmenování nového guvernéra Fedu by nic nezměnilo – nový guvernér by totiž stejně musel respektovat dvojí mandát Fedu: cenovou stabilitu a silný pracovní trh.

Americký pracovní trh překvapil

Právě čísla z pracovního trhu byla tento týden středem pozornosti. Už před jejich zveřejněním bylo jasné, že trhy jakékoli výsledky využijí k dalšímu růstu. Pokud budou čísla dobrá, znamená to silnou ekonomiku – tedy signál k nákupu amerických akcií.

Pokud budou čísla špatná, znamená to pravděpodobnost snížení sazeb – a tedy opět důvod k nákupu. Trh práce tak paradoxně přestává být indikátorem rizika a stává se nástrojem potvrzování předem očekávaného růstu.

Jako první byl zveřejněn počet volných pracovních míst (JOLTS). Ten se v květnu 2025 zvýšil o 374 000 na 7,769 milionu, což je nejvyšší úroveň od listopadu 2024 a výrazně překonává očekávání trhu (7,3 milionu). Největší přírůstky byly v ubytovacích a stravovacích službách (+314 000) a v peněžnictví a pojišťovnictví (+91 000).

Růst v ubytovacích službách je s příchodem letních prázdnin pochopitelný – slabý dolar navíc odrazuje Američany od zahraničních dovolených. Větší překvapení představuje růst pracovních míst ve finančním sektoru – když banky nabírají, znamená to, že srdce kapitalismu bije silně.

Druhý klíčový údaj – non-farm payrolls – potvrdil dobrou kondici trhu práce. V červnu přibylo 147 000 pracovních míst při očekávání 110 000. Podrobnější pohled však odhalí, že 73 000 míst vytvořil státní sektor.

To je překvapivé v kontextu úřadu DODGE, od kterého se očekávalo masivní propouštění. Nyní ale stát znovu nabírá. Snížit trvale počet státních zaměstnanců je nelehký úkol. Ani Elon Musk to nedokázal.

Úrokové sazby: Kam dál?

A to nejlepší nakonec – celková nezaměstnanost v USA klesla z 4,3 na 4,1 %. Fed tak nemá důvod ke snižování sazeb, protože pracovní trh je stále silný. Trumpovy zásahy jej zatím nijak neovlivnily.

Jenže právě to je pro Powella dvojsečná zbraň. Pokud trh práce ještě nereaguje na cla, nemusí být zasažena ani inflace – a druhá inflační vlna může být zažehnána. Powellova vyčkávací strategie tak nemusí být tou nejlepší.

Situace není černobílá. Snížit sazby na 1 %, jak požaduje Trump, je ekonomický nesmysl. Ale držet je dlouhodobě na restriktivní úrovni je pro americkou ekonomiku také zátěž.

Trhy na silná data z trhu práce zareagovaly tím, že se prakticky rozloučily s možností snížení sazeb v červenci. Ještě před zveřejněním údajů činila podle nástroje FedWatch Tool pravděpodobnost snížení sazeb přibližně 20 %. Po zveřejnění klesla na 4,7 %. Trhy tak s dalším snížením prakticky nepočítají.

Reakce byla očekávatelná – výnosy na amerických dluhopisech opět vzrostly a americký dolar lehce posílil.

Jaká cla nás čekají po 9. červenci?

Trhy rostou, přestože se blíží datum 9. července 2025. Jde o klíčové datum, kdy přestane platit odklad pro zavedení recipročních cel pro většinu zemí.

Těžko říci, v jakém stavu jsou jednání s jednotlivými státy. Existuje několik možných scénářů, jak celá situace dopadne. S ohledem na reakce trhů po 2. dubnu lze jen těžko předpokládat, že Trump zopakuje stejnou chybu a uvalí cla na všechny země, případně některým cla zvýší. Tento nejhorší scénář burza zatím zcela ignoruje.

Naopak velmi pravděpodobný je scénář, že odklad bude prodloužen, čímž se získá více času na uzavření dohod s jednotlivými státy. Proč je tento vývoj pravděpodobný? Naznačil to sám ministr financí Scotte Bessent, který hraje roli hlasu rozumu v Trumpově administrativě.

Na druhou stranu už nyní víme, že Trump uzavřel minimálně dvě dohody – s Velkou Británií a Vietnamem. Tyto dvě země lze považovat za modely toho, jak by si Trump představoval ideální obchodní uspořádání. Pokud existují „vzorové“ příklady, může Trump vytvořit i skupinu států, které bude chtít potrestat.

Mezi kandidáty jsou Japonsko, Kanada nebo Evropská unie. Nikdo přesně neví, co očekávat. Největším problémem zůstává nejistota. Pokud 9. července skutečně zazní konkrétní seznam států, kterým bude clo navýšeno, mohou to trhy paradoxně vnímat jako úlevu – protože konečně bude jasné, koho si Donald Trump vybral za terč.

Akciové indexy: Nervozita zatím jen mírná

První prázdninový týden byl poznamenán mírným nárůstem nervozity ohledně 9. července. Zatím však nešlo o nic zásadního, co by trhy odradilo od jejich dlouhodobého růstového trendu. Jelikož se v USA kvůli svátkům neobchodovalo celý týden, zahájily trhy léto v klidném tempu.

Nejvíce oslabil japonský index Nikkei poté, co Donald Trump označil vyjednávání s Japonskem za ztrátu času. Japonsko totiž nechce povolit dovoz americké rýže. Nikkei ztratil více než 1,93 %. O něco lépe dopadl hongkongský Hang Seng, který klesl o 1,52 %. Naopak se dařilo šanghajské burze, která si připsala zisk 1,40 %.

Evropské trhy čelily těžší situaci – v červnu inflace v eurozóně zrychlila z 1,9 % na 2 %. Samo o sobě to není alarmující, ale pokud bude inflace růst i v následujících měsících, byť mírně, znamená to, že ECB bude mít omezený prostor pro snižování sazeb. Jeden důvod by se však přesto našel – příliš silné euro. Evropští centrální bankéři se shodli, že kritická hranice je kurz 1,20 USD/EUR.

Francouzský CAC 40 si připsal kosmetických 0,06 %, londýnský FTSE 100 vzrostl o 0,27 %, zatímco německý DAX po zprávách o zpomalení průmyslové výroby klesl o 1,02 %.

Zámořským akciím se ve zkráceném týdnu dařilo. Nejvíce rostl průmyslový Dow Jones se ziskem 2,30 %. Index S&P 500 přidal 1,72 %. Technologický Nasdaq tentokrát zaostal za oběma hlavními indexy a rostl „pouze“ o 1,62 %.

Kryptoměny: Bitcoin má za sebou solidní týden

V době psaní článku se cena nejznámější kryptoměny pohybovala na úrovni 108 832 dolarů. Bitcoin během týdne dokonce na chvíli překonal hranici 110 000 dolarů. Za posledních pět dní si připsal zisk 2,92 %. Na jeho další vývoj bude mít vliv i 9. červenec 2025 – den, kdy se rozhodne o dalším pokračování celní ságy.

Osobně se kloním k názoru, že k žádnému dramatickému překvapení nedojde a pro většinu zemí bude odklad prodloužen. I kdyby k něčemu nečekanému došlo, trhy jsou již dnes unavené Trumpovým stylem – takže i v případě oznámení nových cel pro více zemí je možné, že trhy zareagují velmi vlažně, protože budou očekávat Trumpovu otočku.

Samozřejmě je i varianta, že Trump využije poklidného prázdninového obchodování k nepříjemnému překvapení. V každém případě si myslím, že i případné negativní překvapení bude investory brzy vykoupeno – protože pokud nastane nejhorší scénář, je tu stále americký Fed, který může přistoupit ke snížení úrokových sazeb.

Závěr: Co sledovat příští týden?

Trump má načasování 9. července dobře promyšlené – mimo cla totiž příští týden nenabízí mnoho významných makroekonomických událostí.

Ve středu bude zveřejněn zápis z posledního zasedání Fedu, ale v posledních měsících byla reakce trhů na tyto zápisy prakticky nulová. Pozitivní reakce by mohla přijít pouze v případě, že by zápis naznačil slábnutí pozice Jeroma Powella.

V pátek se dozvíme míru nezaměstnanosti v Kanadě. I když Kanada nepatří mezi největší ekonomické velmoci, jde o zemi nejvíce zasaženou Trumpovou politikou. Pokud se míra nezaměstnanosti udrží na současné úrovni 7 %, bude to znamenat, že Trumpova politika má zatím v reálné ekonomice jen omezený dopad.

Z hlediska akciových trhů se vyplatí sledovat dění kolem akcií Tesly – Elon Musk totiž znovu vystupuje do otevřeného střetu s Donaldem Trumpem. Musk se pokouší založit novou politickou stranu. Jelikož by mířila především na Trumpovy voliče, prezident bude muset na tuto výzvu reagovat.

Můžeme se tak dočkat další ostré výměny mezi těmito dvěma muži ještě tento týden. Spory mezi Muskem a Trumpem mohou vytvořit precedens, jak bude v příštích letech vypadat vztah mezi technologickými lídry a politickou mocí v USA.

Celý článek zde | Podnikání za 500 Kč ? – ANO