Bitcoin vs. kvantové počítače, začíná závod s časem

Bývalý hacker a dnes odborník na kyberbezpečnost varuje, že většina kryptoměnového světa ignoruje existenční hrozbu, kterou představují kvantové počítače.

David Carvalho, CEO společnosti Naoris Protocol zaměřené na infrastrukturu odolnou vůči kvantovým útokům, začal hackovat už ve 13 letech. Tehdy si pohrával se spamovými e-maily, aby upoutal pozornost zaměstnavatelů a získal pracovní nabídky.

Z dětské zvědavosti se postupně vyvinula kariéra v oblasti kyberbezpečnosti. Namísto hledání děr v systémech je začal chránit. Dnes navrhuje decentralizované systémy schopné odolávat budoucím kvantovým hrozbám. Zároveň upozorňuje, že kryptografie, na níž stojí blockchainy jako Bitcoin či Ethereum, je zastaralá a nebezpečně zranitelná.

Ačkoliv vývojáři Bitcoinu i dalších sítí často tvrdí, že na adaptaci je ještě dost času, podle Carvalha se okno rychle zavírá. První pokusy o zavedení podpisů odolných vůči kvantovým útokům sice probíhají, ale zatím se k nim přistupuje pomalu a bez patřičné naléhavosti.

Budoucí kvantové útoky na Bitcoin začínají už dnes

Ještě před pár lety zněla hrozba kvantových počítačů vůči Bitcoinu spíše jako science fiction. Dnešní technologický pokrok však naznačuje, že se tahle hrozba začíná přesouvat z teoretické roviny do reality.

Vlády i technologické korporace se už připravují na scénář „sklidit teď, dešifrovat později.“ Americké federální instituce, včetně Národního institutu pro standardy a technologie, varují už od roku 2022 před nutností přejít na kvantově odolné kryptografické algoritmy. Na základě memoranda Bílého domu doporučila NSA, aby všichni vládní dodavatelé přešli na kvantově bezpečné šifrování nejpozději do roku 2035.

Přestože kvantové počítače zatím nejsou schopny prolomit bitcoinový algoritmus SHA-256 ani ECDSA, který chrání soukromé klíče, někteří odborníci, například David Carvalho, varují před možným nečekaným průlomem, zejména pokud se vývoj propojí s umělou inteligencí

Podle Carvalha už nyní státní aktéři i organizované hackerské skupiny hromadí šifrovaná blockchainová data s úmyslem je později prolomit.

Navzdory těmto varováním zůstává většina bitcoinové komunity v klidu. Kvantové počítače zatím nevnímá jako bezprostřední hrozbu a mezi vývojáři ani investory nepanuje žádná panika.

Současná kryptografie Bitcoinu je stále považována za odolnou vůči stávajícím kvantovým počítačům. Vývojáři však už začínají hledat obranné mechanismy. Jedním z nich je návrh BIP-360, který počítá s adresami odolnými vůči kvantovým útokům. Podobně i projekty jako Naoris Protocol Davida Carvalha pracují na tom, aby pomohly blockchainovým sítím přejít na kryptografické standardy nové generace, které obstojí i v éře kvantových technologií.

Kombinace kvantových počítačů a AI může zničit Bitcoin

Zatímco většina diskusí o kvantové hrozbě se soustředí na hrubou sílu zaměřenou na prolomení kryptografických klíčů, David Carvalho varuje před mnohem zákeřnějším scénářem: spojením kvantových počítačů a umělé inteligence.

Právě tato kombinace by podle něj mohla vést ke skrytým, asymetrickým útokům, které nebudou systémy lámat hrubou silou, ale tiše je rozebírat zevnitř.

„Všichni čekají na odpočet, který nikdy nepřijde. Nedostanete varování, že někdo prolomil deset let starou bitcoinovou peněženku. Jen uvidíte, že z ní zmizely prostředky a nikdo nebude schopen dokázat, jak se to stalo nebo kdo za tím stál,“ říká Carvalho.

Umělá inteligence již dnes hraje roli v kyberbezpečnosti; používá se pro detekci průniků, auditování chytrých kontraktů i vyhledávání anomálií. Ale v nesprávných rukou se tytéž nástroje mohou obrátit proti systému. Útočník s využitím AI by mohl automaticky procházet open-source peněženky, hledat výjimečné chyby, simulovat chování validátorů a přizpůsobovat se v reálném čase.

V kombinaci s kvantovým počítačem, který zvládne prolomit soukromé klíče založené na eliptických křivkách, by výsledek nebyl hlučný průlom, ale jak říká Carvalho, tichý kolaps.

Testování za pomoci umělé inteligence již odhalilo zranitelnosti v kryptografických knihovnách, které tradiční nástroje přehlížejí. V kombinaci s tím, že útočníci hromadí šifrovaná data podle scénáře sklidit teď, dešifrovat později, se tak podle některých odborníků už teď pokládají základy pro potenciální systémový průlom.

Carvalho varuje, že právě tohle může být skutečná apokalypsa Bitcoinu nikoliv dramatické prolomení SHA-256 živě před kamerami, ale pomalá a nenápadná eroze důvěry, která drží celý systém pohromadě. Pokud se situace nezačne řešit včas, může být v sázce samotná integrita decentralizovaných sítí.

Stačí jediná slabina v kódu a Bitcoin je prolomen

Ačkoli se o decentralizaci Bitcoinu často mluví jako o jeho největší přednosti, skutečná infrastruktura v reálném světě zůstává silně centralizovaná. Cloudové platformy, těžební pooly nebo validační sítě tvoří zranitelná místa, která by mohli útočníci s přístupem ke kvantovým technologiím zneužít.

Pokud by byl napaden jediný cloudový poskytovatel hostující stovky uzlů, mohly by následky zasáhnout celou síť bez ohledu na to, jak decentralizovaný protokol na papíře je.

Kvantová hrozba by mohla využít slepá místa v okolní infrastruktuře: centralizaci, zastaralé technologie a slepou důvěru v některé prvky systému. Některé projekty se už na tyto scénáře připravují.

Carvalhův projekt Naoris čerpá z bezpečnostních rámců národní úrovně a buduje decentralizované systémy pro svět po nástupu kvantových technologií. Jiné iniciativy vyvíjejí kvantově odolné rollupy, nové formáty klíčů a protokolové úpravy přes návrhy BIP, nebo se spoléhají na technologie jako STARKy od StarkWare, které jsou již v základu kryptograficky robustní.

Hrozba se blíží, ale reakce na ni rovněž sílí. Zásadní otázkou zůstává, zda kryptosvět dokáže jednat dřív, než bude pozdě.

Celý článek zde | Podnikání za 500 Kč ? – ANO