Na Chrudimsku dnes na pole vyrazili oráči s pluhy taženými koňmi

Nabočany (Chrudimsko) – V Nabočanech na Chrudimsku dnes páry koní tahaly historické pluhy. Konalo se tam česko-slovenské mistrovství v orbě. Podle jeho pořadatele Jaroslava Dražana koně i v současnosti pomáhají při zemědělských pracích na vinicích, v lesích a na menších pozemcích, kam se nevejde traktor.

Na soutěži se hodnotí šířka vyorané brázdy i její čistota. „Aby byla bez hroud, aby byla rovná. Hodnotí se celkový dojem, jak oráč pracuje,“ řekl Dražan. Aby byl výsledek co nejlepší, je podle něj třeba vést koně plynule a pomalu.

„Chlapi, co sem na mistrovství jezdí, to dělají desítky let. Snažíme se to naučit mladé, ale ti raději sednou do traktoru, než by měli zapřahat. Chceme, aby koně pracovali v chráněných oblastech, jsou šetrnější než těžké stroje. Na vinicích neudusávají půdu,“ uvedl Dražan.

Koně jsou častým společníkem při práci pro Františka Dobrovolného z Újezdu u Brna. „Dneska mají lidé malé zahrádky, tam se traktor nedostane. Mám haflingy, jsou univerzální, zvládnou být pod sedlem i v zápřahu. Vozím s nimi cimbál a bohužel kamarádi umírají, tak jezdím i na pohřby,“ řekl. Na orbu si vzal kroj se zelenými prvky, který je symbolem jara. Porota totiž hledí i na to, jak je oráč oblečený.

Dnešní podmínky nebyly podle Dobrovolného ideální. „Brázdy se vracejí, je velké sucho, špatně se oře. Dlouho nepršelo a země je moc tvrdá,“ vysvětlil.

Na soutěž se ze 300 kilometrů vzdálené slovenské obce Turčianske Kľačany opakovaně vydává Lubomír Chromec. „Mistrovství je v čase, když už se u nás neorá. Všechno je zaseté, trávy vysoké. Máme statek, koně používám na všechny běžné práce. Baví je to,“ řekl Chromec, který vlastní mohutně stavěné pracovní plemeno norik. Ze Slovenska mu to do Nabočan trvá čtyři až pět hodin, koně jsou ale na cestování zvyklí.

Chromec dnes soutěžil s pěti dalšími oráči. Měli staré pluhy, většinou kovové, ale vyskytly se i méně odolné ze dřeva.

Vědci na Slovensku 25 let zkoumají, zda pole orat, či neorat

Vědci v oboru rostlinné výroby na Slovensku na výzkumném poli nedaleko Piešťan 25 let bádají, zda je lepší půdu orat, či neorat. Zohledňují ekonomické i ekologické hledisko. ČTK to řekl Rastislav Bušo z Výzkumného ústavu rostlinné výroby v Piešťanech. Se svým týmem se dnes účastnil výstavy Naše pole v Nabočanech na Chrudimsku.

„V rámci ekologizace rostlinné výroby a šetření financí mnoho farmářů přechází na konzervační technologie obdělávání půdy. Je to celosvětový trend z pohledu financí i ochrany životního prostředí,“ řekl Bušo. Konzervační způsob znamená, že pole neorají.

Na výzkumném poli slovenští odborníci pěstují pšenici, kukuřici, ječmen a sóju. Půdu obdělávají čtyřmi způsoby. Klasicky ji orají, používají disky a radličky, které mají menší záběr. Poslední variantou je setí plodin bez orby. „Zkoumáme 25 let různé způsoby obdělávání půd. Je to hamletovská otázka, orat, či neorat. Ekonomické výsledky dokazují, že technologie bez orby jsou porovnatelné s technologiemi v podobě konvenční orby,“ řekl Bušo.

Nezoraná půda, kterou stroje nekypří už čtvrt století, má podle výzkumníka lepší fyzikální a biologické vlastnosti. Je v ní víc mikroorganismů a žížal, které půdu kypří. „Pórovitost a objemová hmotnost je příznivější pro plodiny, které na ní pěstujeme,“ řekl Bušo. Před zasetím je potřeba použít na zničení plevele herbicidy, což není moc ekologické. Přípravky jsou také drahé, ale celkově to není tak nákladné, jako když na pole vyjíždějí traktory s pluhy, dodal.

Jednoznačnou odpověď, která ze čtyř metod je nejlepší, výzkumníci nemají. Každá se hodí pro jinou plodinu a pro jiné podnebí. Pro bezorbové pěstování rostlin by se Bušo rozhodl spíš v nížinách, které jsou na to vhodnější, řekl vědec.

Čím méně těžkých strojů na pole vjede, tím méně ho udusává. Těžké stroje ornou půdu na polích stlačují a zhutňují, není prokypřená a hůř se do ní vsakuje voda. Podle statistik je takto postižena až polovina zemědělské půdy. Odborníci hledají způsoby, jak to zlepšit, řekl ČTK Milan Kroulík z České zemědělské univerzity v Praze. Na toto téma měl dnes v Nabočanech seminář.

„Voda stéká po zhutněné půdě několinásobně rychleji než na nakypřené. Zhutnění je spojováno s provozem techniky a jejími přejezdy. Dá se to například zlepšit podhuštěním pneumatik. Předejde se působení tlaku na půdu. Pomůže organizování jízd po pozemku a podobně,“ řekl Kroulík.

Neorat půdu je podle něj téma, o němž se diskutuje i kvůli produkci skleníkových plynů. „Orba se také nahrazuje hloubkovým kypřením bez obracení. Pozemky budou neustále zatížené přejezdy techniky, ale dá se snížit počet přejezdů a četnost jízd,“ řekl Kroulík.

Jaroslav Dražan, který býval ředitelem kladrubského hřebčína, je zastáncem orání. Pořádá v Nabočanech soutěž v historické orbě, kdy pluhy táhnou koně. „Obiloviny mají kořeny do pěti centimetrů, tak se dá použít metoda bez orby, ale brambory, řepa potřebují porézní prokypřenou půdu. Udusaná půda se dusí,“ řekl Dražan.

Odborníci ze Slovenska šlechtí suchomilný mák, odrůda bude mít bílý květ

Vyšlechtit novou odrůdu modrého máku pro potravinářské účely trvá osm až devět let. Odborníci ze Slovenska se teď zaměřují hlavně na to, aby byly rostliny odolné proti suchu. Dá se očekávat, že suché počasí se bude stále vracet. ČTK to řekl vedoucí Výzkumně-šlechtitelské stanice Malý Šariš na Slovensku Ľuboš Nastišin. Se svými kolegy se dnes účastnil výstavy Naše pole v Nabočanech na Chrudimsku.

„Víme, že je sucho, potřebujeme suchomilné rostliny, aby to rostliny přežily. Začínáme šlechtit zimní odrůdu máku. Je to trend šlechtit suchomilné máky,“ řekl Nastišin.

Novou odrůdu, která ještě nemá jméno, připravují výzkumníci čtvrtým rokem. Bude mít bílý květ, sít se bude na podzim, aby na jaře byla připravená na první závlahu.

„Pěstujeme rostliny na více suchých místech na Slovensku, která rostlina přežije v suchu, s ní pokračujeme v dalším šlechtění. Je to osmi až devítiletý proces,“ řekl výzkumník.

Šlechtitelská laboratoř má několik druhů modrých potravinových máků a také jeden bílý. Albín byl vyšlechtěný v minulosti kvůli tomu, že byl nedostatek ořechů. Chuťově je jim podobný, jako běžný tmavý mák nechutná, řekl vědec. „Mák je dražší než ořechy, ale nahradil je plnohodnotně,“ řekl Nastišin.

Slovensko je menším producentem máku než Česko, pěstuje se tam na 4000 hektarech. V Česku je osevní plocha desetkrát větší, řekl šlechtitel. „Češi mají největší pokrytí Evropské unie. Jsou největším pěstitelem a konzumentem máku v Evropě. My s nimi spolupracujeme, pro české zákazníky vyrábíme osiva. Ne všechny státy mohou máky pěstovat, jsou tam zakázané, protože obsahují opiáty, tak se toho bojí,“ řekl Nastišin.

ČR chov zemědělství Nabočany koně FOTO

Celý článek zde | Podnikání za 500 Kč ? – ANO