Německé hospodářství churaví, shoduje se pět předních ekonomických institutů
Berlín – Německo v letošním roce vykáže růst hrubého domácího produktu (HDP) jen o 0,1 procenta. Ve společné analýze to dnes uvádí pět předních německých hospodářských institutů, které ještě loni na podzim předpovídaly na letošek růst ekonomiky o 1,3 procenta. Instituty označily německé hospodářství za chřadnoucí a dodávají, že rozvoj komplikují jak růstové, tak i strukturální problémy.
Oživení sice analytici očekávají už od jara, jeho dynamika ale bude slabá. S výraznějším růstem instituty počítají až v příštím roce, kdy by se HDP mohl podle současných předpokladů zvýšit o 1,4 procenta.
“Výkon německého hospodářství se pohybuje sotva na úrovni před pandemií (nemoci covid-19). Produktivita postává na místě a počet zaměstnaných, který se mezitím zvýšil o 600.000, prakticky jen kompenzuje nižší průměrnou pracovní dobu,” prohlásil dnes na tiskové konferenci Stefan Kooths z Institutu pro světovou ekonomiku (IfW) v Kielu. Dodal, že na hospodářský výkon doléhá i velmi vysoká nemocnost.
IfW, berlínský výzkumný hospodářský institut DIW, Leibnizův institut pro výzkum hospodářství v Halle (IWH), mnichovský ekonomický institut Ifo a essenský institut RWI v analýze předložily několik návrhů, jak by spolková vláda mohla růst podpořit. Příkladem jsou snížení byrokratické zátěže, která se promítá do produktivity, technologická otevřenost inovacím, investice do roky zanedbávané infrastruktury nebo pobídky pro vysoce kvalifikované pracovníky ze zahraničí.
“Instituty rovněž doporučují opatrnou reformu dluhové brzdy,” řekl Kooths. Dluhová brzda je ústavní nástroj, který brání rychlému zadlužování země. V krizových situacích, jako byly pandemie a následné dopady války na Ukrajině, může parlament brzdu uvolnit. Řada kritiků brzdu považuje za investiční překážku, zastánci tohoto opatření naopak argumentují dodržováním rozpočtové disciplíny.
Kooths k reformě dluhové brzdy uvedl, že instituty se kloní k návrhu centrální banky, aby přechod od aktivace tohoto nástroje ke standardnímu rozpočtu byl pozvolný, a nikoliv náhlý. “Pozvolný přechod by předešel ekonomickým šokům a zajistil by předvídatelnost a stabilitu finanční politiky,” uvedl Kooths.
Pětice institutů se rovněž vyslovila pro reformu přerozdělování peněz mezi spolkovou vládu a regiony. “Cílem je ochránit před náhlými rozpočtovými problémy komunální investice, které v celkovém podílu tvoří 40 procent veřejných investic,” uvedly instituty.
Klaus-Jürgen Gern z IfW poukázal na to, že výkon německého hospodářství neovlivňují pouze německé problémy, ale také vývoj ve světě. “Světové hospodářství stále čelí velkým geopolitickým rizikům. Současné války mohou eskalovat, a tím vyvolat nové energetické krize či silné migrační vlny,” řekl Gern. I to jsou podle něj rizika, se kterými se Německo musí vyrovnávat.
Svůj odhad hospodářského růstu na letošní rok zhoršila také německá vláda. Ta loni v září na letošek očekávala růst o 1,3 procenta, na konci února ale ministr hospodářství Robert Habeck oznámil, že podle aktualizovaných dat vykáže německá ekonomika růst jen o 0,2 procenta.
Pokud jde o inflaci, která za celý loňský rok činila 5,9 procenta, předpokládají instituty zpomalení jejího tempa na 2,3 procenta v letošním roce a na 1,8 procenta v roce příštím. Podle vládního výhledu by inflace letos mohla činit 2,8 procenta a v příštím roce klesnout na dvě procenta.
Německá ekonomika, která je největší v Evropě, se loni pod tlakem globálních krizí propadla o 0,3 procenta. Německo je největší obchodní partner České republiky a je na něm závislá řada českých podniků.
Reklama
Celý článek zde | Podnikání za 500 Kč ? – ANO