Prouza: Nový rozpočet EU neovlivní cenu potravin ani dovoz ze třetích zemí
Praha – Nový evropský rozpočet nebude mít na cenu potravin žádný vliv, uvedl dnes na dotaz ČTK prezident Svazu obchodu a cestovního ruchu ČR Tomáš Prouza. Podle zemědělců však kvůli poklesu evropských peněz směřujících do zemědělství, které mají kompenzovat plnění vysokých standardů a zpřísňující se ekologická, welfareová a byrokratická opatření, bude naopak v Evropě náročnější vyrobit kvalitní potraviny. Agrární komora i Zemědělský svaz ve svém dřívějším vyjádření proto uvedly, že se obávají zajištění potravinové bezpečnosti a zvýšení dovozu ze třetích zemí. Podle bývalé ministryně financí Aleny Schillerové je návrh evropského rozpočtu alarmující, posiluje kompetence EK.
Návrh nového sedmiletého rozpočtu EU na roky 2028 až 2034 dosahuje dvou bilionů eur (49,3 bilionu Kč). Celkově rozpočet EU sice stoupne, když na období 2021 až 2027 činí 1,2 bilionu eur, ale do zemědělství chce komise v příštím období dát podle Agrární komory ČR 300 miliard eur, tedy o 22 procent méně než nyní.
„Evropský rozpočet má sloužit k modernizaci ekonomiky, zlepšování životního prostředí a kohezi regionů, nikoliv k nákupu drahých traktorů na demonstrace. Je proto dobře, že v novém rozpočtovém období budou zemědělské dotace pod větším drobnohledem a budou mnohem více cílit na podporu rodinných farem a menších podniků, na zlepšování kvality zemědělské produkce a omezení škod na životním prostředí,“ uvedl Prouza.
Zemědělci se ale obávají, že změny v rozpočtu povedou k nahrazení cenově dostupných potravin a evropské produkce nekvalitními dovozy ze třetích zemí. „Už teď je jasné, že jeden ze základních pilířů evropské integrace se začíná hroutit, což bude mít dopad na potravinovou bezpečnost celé Evropy,“ podotkl prezident Agrární komory ČR Jan Doležal.
Prouza ale tvrdí, že evropský rozpočet s mírou dovozu nijak nesouvisí. „Jde pouze o strach těch producentů potravin, kteří dobře vědí, že nejsou konkurenceschopní vůči těm, kteří se museli naučit fungovat bez dotací a dokáží potraviny produkovat lépe a levněji,“ uvedl. Pro zákazníky bude podle Prouzy větší konkurence znamenat nižší ceny a větší výběr.
Změny se podle zemědělců nebudou týkat jen objemu dotací, ale i struktury rozdělování peněz. Podle Doležala má být zrušena současná dvoupilířová struktura, podle které jsou peníze rozdělovány primárně na investice a takzvané přímé platby vázané na plochu nebo chovy hospodářských zvířat. Současně má být zavedeno zastropování zemědělských dotací a podpory mají být snižovány v závislosti na velikosti zemědělského podniku. Co budou změny pro zemědělce přesně znamenat, komora nyní analyzuje.
Podle Asociace soukromého zemědělství (ASZ ČR) by sloučení obálek do jedné nemusel být takový problém, pokud částka určená na přímé platby bude samostatně vyčleněna a bude po celé následující sedmileté období nedotknutelná a garantovaná. „Navržený způsob degresivity přímých plateb pro zemědělce s následným zastropováním plateb na podnik ve výši 100.000 eur (2,5 milionu korun) je krok naprosto správným směrem, po kterém i asociace dlouhodobě kvůli spravedlnosti a smysluplnosti při rozdělování dotací do zemědělství volá,“ napsal ve svém vyjádření místopředseda ASZ ČR Jan Štefl.
Navrhované krácení dotací v přímých platbách podle ročního příjmu dotací na podnik naopak podle agrárního analytika Petra Havla na Česko dopadne nejvíce ze zemí EU. Česko má totiž největší průměrnou velikost zemědělských podniků, krácení by se tak dotklo velkých podniků, ale i menších s plochou kolem 100 hektarů, které jsou na evropské poměry velké, v ČR nicméně relativně malé.
„Propad příjmů z dotací by musely zemědělské podniky zřejmě kompenzovat zvýšením cen za zemědělské komodity, konečným důsledkem pak může být růst cen potravin. Zvýšení cen za komodity by ale také znamenalo snížení konkurenceschopnosti našeho zemědělství na neevropských trzích,“ dodal Havel.
Proti razantním změnám v evropské zemědělské politice ve středu protestovaly v Bruselu stovky zemědělců ze států napříč Evropou včetně Čechů nebo Slováků. „Další protestní akce budou s velkou pravděpodobností pokračovat na podzim a budou masivnější,“ uvedl Doležal.
Schillerová: Návrh evropského rozpočtu je alarmující, posiluje kompetence EK
První návrh víceletého finančního rámce Evropské unie je alarmující, posiluje kompetence Evropské komise (EK) a naopak svazuje národní státy byrokratickými opatřeními. Na dnešní tiskové konferenci stínové vlády ANO to uvedla bývalá ministryně financí Alena Schillerová.
EK chce výrazně zvýšit příští sedmiletý rozpočet EU, pro období let 2028 až 2034 navrhuje dva biliony eur (49,3 bilionu Kč), zatímco v nynějším rozpočtu na léta 2021-2027 byla schválena částka 1,2 bilionu eur.
„Naprosté posilování kompetencí Evropské komise, naprosté svazování národních států dalšími byrokratickými opatřeními v čerpání peněz, omezování velmi důležitých věcí,“ řekla Schillerová a zmínila v této souvislosti peníze na infrastrukturu, kohezi či zemědělství. Nové příjmy unijního rozpočtu podle šéfky poslanců ANO budou zatěžovat daňové poplatníky, nejsou navíc podpořeny legislativou.
Sedmiletý rozpočet zahrnuje všechny základní výdaje EU, od dotací zemědělcům přes kohezní fondy na podporu méně rozvinutých regionů, ale i budování dopravní infrastruktury či pomoc rozvojovým zemím. Aby mohl vstoupit v platnost, musí ho jednomyslně schválit členské státy EU a rovněž Evropský parlament. Očekávají se tedy dva roky intenzivních vyjednávání.
Europoslanci nový víceletý finanční rámec kritizovali, je podle nich nedostatečný pro řešení náročných úkolů. „Jsme ve spojení s našimi europoslanci. Podle informací, které máme, je tam velké zděšení, asi napříč politickým spektrem z tohoto prvního návrhu,“ dodala Schillerová.
Reklama
Celý článek zde | Podnikání za 500 Kč ? – ANO