Stal se Bitcoin rukojmím politiky a institucí?

Bitcoin už dávno není jen experimentem nebo symbolem odporu proti systému. V letošním roce se stále častěji objevuje na politických konferencích a v zasedacích místnostech velkých korporací.

Místo okraje se přesunul do centra dění a otázka zní: byl pohlcen, nebo jen dorazil na své místo?

Na konferenci Bitcoin 2025 v Las Vegas bylo toto napětí cítit na každém kroku. Politici, investiční giganti a zástupci tradičních institucí zde debatovali bok po boku s bitcoinovými maximalisty a dlouholetými fanoušky blockchainu.

Vznikala tak zvláštní směsice: mezi prezentacemi o decentralizaci a samosprávě vystupovali lídři, kteří donedávna Bitcoin považovali za hrozbu nebo spekulativní bublinu. Teď seděli v prvních řadách a mluvili o strategické rezervě pro národní ekonomiku a digitálním zlatu nové éry.

Pro mnohé ze staré školy to bylo zneklidňující. Někdejší ikona nezávislosti se totiž stává nástrojem státní politiky, geopolitického soupeření a institucionálních her. Otázka, která visí ve vzduchu, je naléhavá: přetvářejí instituce Bitcoin k obrazu svému, nebo se Bitcoin adaptuje, aniž by se vzdal své podstaty?

V nové epizodě podcastu Byte-Sized Insight se Gareth Jenkinson zamýšlí: převzala politika kontrolu nad Bitcoinem, nebo se Bitcoin stal příliš důležitým na to, aby byl dál ignorován? Je to známka úspěchu, nebo začátek kompromisu, který oslabuje jeho původní poslání?

Bitcoin v roce 2025: Od ideálu k instituci?

Z původně úzce zaměřeného setkání bitcoinových maximalistů se konference Bitcoin 2025 proměnila v akci s výrazným politickým a korporátním přesahem.

Mezi řečníky se letos objevili viceprezident USA JD Vance, Eric Trump, Donald Trump Jr. i zástupci největších investičních firem. To, co dříve bývalo prostorem pro technické debaty, open-source vývoj a ideologickou výměnu názorů, se nyní mění v jeviště, kde se Bitcoin používá jako nástroj moci, image a strategického vlivu.

Zatímco dříve bývalo vrcholem události představení nové verze Lightning Network nebo open-source peněženky, letos se mluvilo o regulacích, ETF fondech, institucionálních investicích a dokonce o monetární politice v kontextu Bitcoinu. Témata jako Bitcoin jako rezervní aktivum pro centrální banky už nejsou utopií, ale součástí vážně míněných diskusí.

Jedním z hlavních trendů letošní konference je vzestup firem budujících bitcoinové zásoby. Ve stopách MicroStrategy Michaela Saylora se vydaly společnosti jako Metaplanet, Twenty One nebo Nakamoto, které vkládají bitcoin do svého účetnictví a umožňují veřejnosti investovat do BTC nepřímo skrze akcie.

Tento model se ukazuje být mimořádně atraktivní pro investory, kteří chtějí expozici vůči Bitcoinu, aniž by se museli zabývat jeho správou či bezpečností.

V rozhovoru se Gareth Jenkinson bavil s Dylanem LeClairem, ředitelem bitcoinové strategie japonské firmy Metaplanet, která se nedávno stala nejobchodovanější akcií v Japonsku podle objemu i hodnoty. LeClair řekl:

Jdeme do toho naplno. Prodáme vlastní akcie, dluhopisy, klidně i židle. Jen abychom mohli koupit víc Bitcoinu. A nepřestaneme. Mnozí si mysleli, že jsme blázni… Ale bitcoinová komunita v Japonsku byla nadšená. Něco takového tam dosud chybělo.

– Dylan LeClair, ředitel bitcoinové strategie japonské firmy Metaplanet, zdroj: cointelegraph.com

LeClairova slova dobře ilustrují nový druh odhodlání, které se ale už nespoléhá jen na ideologii. Dnes je tu strategie, kapitál a podpora investorů. Bitcoin už není jen víra. Je to byznys.

Institucionální adopce Bitcoinu: přirozený vývoj nebo odklon od původních ideálů?

V nejnovější epizodě Byte-Sized Insight zazněly i názory Jacka Mallerse, známého CEO platební aplikace Strike a zakladatele nové firmy Twenty One, která buduje bitcoinové rezervy s podporou Tetheru, SoftBank a Cantor Fitzgerald.

Mallers sám se dlouhodobě pohybuje na pomezí mezi idealismem a pragmatismem a jeho slova zní jako most mezi dvěma světy.

Podle něj je růst politického a institucionálního zájmu nevyhnutelný:

Bitcoin si své využití hledá přirozeně. Jeho univerzálnost je zároveň jeho silou. Ať už jde o platby v El Salvadoru nebo rezervní strategii pro megakorporaci v Tokiu, pořád je to jeden a ten samý protokol.

– Jack Mallers, zdroj: cointelegraph.com

Mallers ale upozorňuje, že s růstem přichází i rizika: ztráta decentralizace, zvýšený dohled a tlak na přizpůsobení pravidel tradičním strukturám.

Historický pohled pak poskytl Adam Back, CEO Blockstream a autor Hashcashu. Proof-of-work systému, který inspiroval samotného Satoshiho a je uveden v bílé knize Bitcoinu. Back má odstup i zkušenosti, které mu umožňují vnímat dnešní dění v širším kontextu. Podle něj není institucionální adopce zradou ideálů, ale přirozeným vývojem technologie, která dospívá.

„Myslím, že to jsou jen nové způsoby využití Bitcoinu,” říká. „Nejde o to, co dělají oni pro Bitcoin, ale co Bitcoin dělá pro ně. To je to, co je žene kupředu.”

Back připomíná, že i když se mění aktéři kolem Bitcoinu, základní vlastnosti protokolu (otevřenost, decentralizace, neměnnost) zůstávají nezměněné. A právě v tom je podle něj síla Bitcoinu, jelikož odolává změně prostředí, protože jeho jádro je neměnné.

Budoucnost mezi dvěma póly

Současná situace kolem BTC ukazuje, že je na rozcestí. Na jedné straně stojí ideály původních „nerdů“, jako je svoboda, nezávislost, anonymita, odpor proti státu a kontrole. Na druhé straně přichází reálný svět, kde hrají roli geopolitika, trhy, regulace a peníze v obrovských objemech.

Možná nejde o zradu ani triumf. Možná jde jen o další fázi evoluce technologie, která se odmítá nechat zaškatulkovat. Otázkou ale zůstává: kolik ze sebe Bitcoin ztratí, když bude chtít být přijat úplně všemi?

Celý článek zde | Podnikání za 500 Kč ? – ANO