Trhy pod lupou: Akciové trhy žene nahoru vlna euforie. Čína pomohla akciím po celém světě. Bitcoin zase na výsluní

Finanční trhy znovu zažívají velkou euforii, což je známka jejich velmi krátké paměti. Září začalo více než pěti po sobě jdoucími ztrátovými seancemi, kdy se spekulovalo, že Fed sníží sazby o 50 bazických bodů. To se bralo jako velmi špatné znamení, protože by to naznačovalo problém v americké ekonomice.

Šéf americké centrální banky Jerome Powell nakonec sazby snížil o 50 bazických bodů, ale z dobrých důvodů. Inflace je poražena, a tak si Fed může dovolit trochu povolit opratě měnové politiky. V prvním momentě to byl poněkud šok. Po dnech napětí a strachu z recese se ukázalo, že tyto obavy jsou liché. Vše je v pořádku a ekonomika spěje k měkkému přistání.

Trhy se tedy začaly chovat, jako by se toto přistání už povedlo, zatímco se k němu učinil pouze první krok. Optimismu trhů odpovídá i chování hlavních amerických indexů. Jsme na dalších historických rekordech. Kdybych se díval pouze na akciový trh, musel bych si myslet, že zažíváme zlatý ekonomický růst.

Tento obrázek trochu kazí cena zlata, která je taktéž na maximech. To je opravdu dost neobvyklá situace. Akciový trh táhnou především technologické akcie, které jsou velmi citlivé na celkové makroekonomické prostředí. Investoři jsou ochotní platit vysoké ceny i za cenu velkého rizika.

Zlato na rekordních hodnotách však znamená velké nebezpečí a nárůst rizika na trzích. Je jen otázkou času, kdy zlato překoná další milník 2 700 dolarů za trojskou unci. Nominálně je jeho cena na svých historických hodnotách. Reálné maximum (cena zlata očištěná o inflaci) leží na úrovni 2 743 dolarů, takže k opravdovému rekordu ještě trochu schází. Do konce roku tu však máme souboj mezi zlatem a akciemi. Kdo bude mít pravdu?

Video: Proč jsou čínské akcie v euforii?

Makroekonomika: Inflace PCE byla dle předpokladů Fedu

První zkouškou ohněm pro americký Fed bylo zveřejnění PCE inflace za měsíc srpen. Zkouška ohněm to byla proto, že jak jsem už uvedl, Powell považuje zvýšenou inflaci prakticky za ukončenou. Jakýkoliv její pohyb směrem vzhůru by však za současné situace vyvolal na trhu paniku. Vyšší inflace by znamenala, že se Fed ve svých odhadech spletl. To je jediná věc, která by mohla změnit aktuální růstový trend na medvědí. Proto budou nyní velmi důležité všechny zásadní makroekonomické údaje do konce roku.

Celková srpnová PCE inflace dopadla velmi dobře, meziročně spadla z 2,5 % na 2,2 %. Jádrová složka inflace pak meziročně lehce vzrostla z 2,6 % na 2,7 %, ale tento nepatrný nárůst analytici předpovídali. Vysvětlovali ho sezónními vlivy letního měsíce. PCE inflace tak dopadla naprosto v souladu s očekáváním.

Všechno je příležitost k dalšímu růstu

Jádrová inflace, tedy bez započítání cen jídla a energií, je sice pořád vysoká, ale i to lze chápat pozitivně, protože to ukazuje, že ve službách i v maloobchodě ceny rostou. Jinak řečeno, je tu stále jisté napětí.

Situace není tak hrozná, aby se musely ceny snižovat. Někteří analytici podtrhli skutečnost, že když se podíváme na inflaci pouze za poslední tři měsíce, dostaneme se pod 2 %, tzn. že inflační cíl je splněn.

To byl dvojí důvod pro růst trhů. Trhy rostly zaprvé proto, že Fed měl pravdu. Druhý důvod se zakládal na této spekulaci: Inflace je už prakticky pod svým cílem, takže Fed na příštím zasedání sníží sazby znovu o 50 bazických bodů. Tento krok se nyní stává pro trhy novým standardem, ačkoliv je to v rozporu s tím, co řekl Jerome Powell na tiskové konferenci. Několikrát podtrhl, že 50 bazických bodů není v žádném případě novou normou.

Trhy si ale na tento moment už nevzpomínají a začínají silně tlačit na centrální banky (nejenom Fed, ale i ECB), aby snižovaly sazby rychleji. To je logické přání trhů, ale politiků. Otázkou však zůstává, co bude za půl roku, až se zjistí, že se inflace vrací.

Čínské ekonomické stimuly dodaly novou vlnu optimismu na trhu

Další příjemné překvapení zajistila trhům čínská centrální banka. Ta oznámila celou řadu kroků, jejichž cílem je jediné: udržet pětiprocentní roční růst čínského HDP. To je cíl čínské komunistické strany, takže se musí splnit.

Vláda v Pekingu se již během roku snažila tu a tam různými opatřeními domácí ekonomiku podpořit. Šlo však jen o kapku vody v moři ekonomických problémů, jichž má Čína opravdu hodně.

Od covidu se jí nepodařilo pořádně nastartovat ekonomiku, efekt odložené spotřeby se neprojevil v takové síle jako na Západě. Čínu trápí nejen dlouhotrvající krize na realitním trhu, ale také velká nezaměstnanost mezi mladými.

Ta je nyní velkou překážkou pro uskutečňování ekonomických plánů. Čínská ekonomika se chce transformovat z čistě exportní na ekonomiku země, kde HDP táhne nahoru především domácí spotřeba a poptávka. Mladí lidí chtějí konzumovat, což jde ale velmi špatně, když nemají peníze.

Opatření čínské centrální banky

Čínská centrální banka oznámila celou sérii opatření. Mezi hlavní patří snížení úrokové sazby MLF, která je určená pro bankovní sektor. Banky si tak budou moci půjčovat na historicky nízký dvouprocentní úrok. Předchozí sazba byla 2,3 %. Čínská centrální banka taktéž poskytne finanční injekci ve výši 300 miliard juanů, což odpovídá 950 miliardám korun.

Zkrátka nepřijde ani realitní sektor. Centrální banka nařídila všem bankám ihned snížit úrokové sazby na hypotékách o 0,5 %. Stejně tak se snížila hranice minimální našetřené částky na nákup druhé nemovitosti z 25 % na 15 %.

Velká část analytiků se ale shoduje, že tato pomoc nemusí být dostatečná. Aby si koupili nemovitost, budou se muset lidé i firmy zadlužit, co čehož není v nejistých dobách příliš velká chuť. Navíc hraje čínské vedení obojakou hru. Problém s růstem HDP totiž z velké části pochází z toho, že stát silně redukuje své výdaje. Současný pokles veřejných výdajů je srovnatelný s covidovou dobou.

Z mého pohledu monetaristy je série těchto opatření jako spolknutí hořké pilulky. Čína chtěla v posledních deseti až dvaceti letech budovat silnou měnu po vzoru německé marky. Uvolnění měnových podmínek ukazuje, že čínští plánovači se museli této myšlenky aspoň na nějaký čas vzdát. A to možná na delší, než si jsou schopní připustit, protože již nyní se spekuluje, že těchto opatření bude muset být daleko víc.

Co budou Číňané kupovat? Luxusní kabelky nebo ropu?

Největší zisk z otočky centrální banky měly čínské akcie. Je to trochu náhoda, protože asi před měsícem a půl se americké investiční fondy masivně stahovaly z čínských burz. Ty se totiž od začátku roku obchodovaly se začnou ztrátou, zatímco americké burzovní indexy si připisovaly slušné dvouciferné zisky.

Za této situace je pochopitelné, že zahraniční investoři hodili do čínského ringu ručník. Na druhou stranu se ukázalo, že mít kontrariánský přístup k investicím nemusí být vždy od věci.

Bez překvapení rostly hvězdy čínského burzovního trhu. Firma JD.com za posledních pět dní přidala 37,5 %, Alibaba 18,9 %. Efekt rozhodnutí čínské centrální banky byl znát především na francouzské burze. Firmy z luxusního sektoru velmi trpěly špatnou ekonomickou situací v Číně. Francouzský LVMH přidal za pět dní 19,22 %, Kering 20,86 % a Hermes 16,52 %. Podle těchto čísel by se zdálo, že Číňané si nebudou půjčovat, aby nakoupili další byty, ale především kabelky francouzských luxusních firem.

Co je však na celé situace nejbizarnější, je vývoj ropy. Americká lehká ropa uzavřela týden na úrovni 68,64 dolarů za barel. To představuje týdenní pokles zhruba o 3,7 %. Je to opravdu zvláštní, protože cena ropy měla růst minimálně o několik procent – čínské stimuly posilní ekonomiku jako celek a tím stoupne poptávka po ropě.

Nejistá situace ohledně výkonu čínské ekonomiky byla v minulosti několikrát příčinou poklesu ceny černého zlata. Nyní když se oznámilo, že čínská komunistická strana udělá vše, aby udržela pětiprocentní hospodářský růst, cena ropy klesá. Opravdu velmi bizarní.

Akciové trhy: Velká euforie na čínských burzovních indexech

Vítězi uplynulého týdne jsou samozřejmě čínské akciové trhy. Burza v Šanghaji zaznamenala velký skok dopředu, když za jeden týden posílila o 16,13 %. Hongkongský Hang Seng se taktéž nenechal zahanbit a vyrostl o 13 %. Šanghajská burza se díky ekonomickým stimulům čínské vlády dostala do kladných výsledků vzhledem k výkonnosti od začátku roku. Posílila o 2,42 %.

Roční výkonnost indexu Hang Seng je již silně pozitivní (21,03 %). Tento index tak za jeden týden přeskočil většinu evropských burz. To je jen důkaz toho, že na burze se může všechno otočit doslova za pár dnů. Čínské indexy samozřejmě silně pomohly i ostatním asijským trhům, například japonský index Nikkei vyrostl o 5,56 %.

Jejich vliv byl patrný i Evropě. Německý Dax vzrostl o 4,03 %. Francouzský CAC 40 povyskočil o 3,89 %. Jak bývá zvykem, nejméně rostla burza v Londýně. Index FTSE zaznamenal změnu k lepšímu pouze na úrovni 1,1 %.

V zámoří se hlavně kvůli poslední obchodní seanci burzám již tolik nedařilo. Technologický Nasdaq přidal 0,95 %, index S&P 500 vyrostl o 0,62 %. Průmyslový Dow Jones přidal skromných 0,59 %. Našly se však i americké akcie, které z rozhodnutí čínské vlády také profitovaly. Dobrým příkladem je akcie Tesla, která v závěru týdne překonala hranici 260 dolarů, což představovalo pěknou týdenní výkonnost 7,40 %.

Kryptoměny: Bitcoin znovu na výsluní

Bitcoinu obě hlavní události uplynulého týdne svědčily. PCE inflace potvrdila, že Fed udělal snížením o 50 bazických bodů dobře. Následné spekulace, že další snížení sazeb bude znovu o 50 bazických bodů, ceně bitcoinu pomohly. Stimul čínské centrální banky je pro něj taktéž výbornou zprávou: čím více peněz v oběhu ve světové ekonomice, tím lépe pro kryptoměny. Je to jen jeden z mnoha důkazů, proč je makroekonomika pro investory do kryptoměn důležitá.

Cena bitcoinu v době psaní článku dosahovala 65 558 dolarů, což představuje týdenní růst 1,97 %. Burzovní kapitalizace bitcoinu tak dosahuje 1 295 miliard dolarů. V září jsme byli svědky nového přílivu peněz skrze spotové ETF.

Hladina 65 000 dolarů se zdá klíčová. Pokud ji bitcoin dokáže dlouhodobě udržet, připravuje si odrazový můstek pro 70 000 dolarů. Mnozí analytici však varují, že se bitcoin bude muset vypořádat s opcemi za 5,8 miliard dolarů, které budou v nejbližších dnech expirovat. Pokud nebude na trhu dost kupců, může se bitcoin velmi rychle vrátit pod 60 000 dolarů.

Závěr: Propíše se geopolitické riziko do finančních trhů?

V závěru týdne jsme byli svědky útoku Izraele na pozice Hizballáhu v Bejrútu, při němž zemřel jeho vůdce Hasan Nasralláh. Hizballáh a Írán neponechají tento útok bez odpovědi. Odveta nebude moci být pouze symbolická, jako tomu bylo v minulosti. Izrael by to totiž bral jako slabost a ve své likvidaci hnutí Hizballáh v Libanonu by pokračoval. Osobně mě překvapuje, jak málo trhy včetně toho s ropou na celé dění reagují. Velmi brzy se tak můžeme dočkat dost nemilého překvapení, kdy si trhy uvědomí, jak je situace ve skutečnosti vážná.

Z pohledu makroekonomiky nás čeká čínský PMI. Všechny data z Číny teď budou ostře sledovaná a na trhy budou mít velký dopad. Pokud zůstane ekonomická situace i nadále špatná, mohou to trhy brát jako dobrou zprávu, protože čínská centrální banka bude muset přitvrdit a domácí ekonomiku ještě více stimulovat.

V úterý a v pátek se také dozvíme čísla z amerického trhu práce. Pro Fed půjde o druhou zkoušku ohněm. Inflace se zdá být pod kontrolou, ale americký pracovní trh budí obavy. I zde však platí převrácená logika. Kdyby byla čísla špatná, trh by to bral jako znamení toho, že další snížení sazeb v listopadu musí být o 50 bazických bodů.

Celý článek zde | Podnikání za 500 Kč ? – ANO