Trhy pod lupou: Jak konflikt na Blízkém východě a politika Fedu tvarují trhy?

Minulý týden dominovala dvě hlavní témata: izraelsko-íránský konflikt a zasedání centrálních bank v čele s americkým Fedem. Tyto události mají společný rys – přinášejí na trhy rostoucí nejistotu. Geopolitické napětí a nejistota kolem měnové politiky vytvářejí toxickou směs, která ohrožuje křehkou rovnováhu globální ekonomiky.

Zatím lze konstatovat, že finanční trhy na krizi na Blízkém východě příliš nereagovaly a jejich pozornost se zaměřila jinam. Některá aktiva, jako ropa či zlato, zaznamenala růst, zatímco bitcoin klesal, avšak tyto pohyby nebyly dramatické.

Proč tomu tak bylo? Trhy vsázely na to, že konflikt zůstane omezenější, podobně jako v říjnu 2024. Očekávaly, že si země vymění několik raket a poté se situace na několik měsíců uklidní. Tento scénář však předpokládal, že USA se do konfliktu přímo nezapojí.

USA na válečné stezce

Ti, kteří upozorňovali, že útok na Írán ze 13. června musel být proveden s přímým zapojením amerických tajných služeb, měli pravdu. Jinými slovy, USA od počátku izraelské kroky bedlivě sledovaly.

Ačkoli se Donald Trump snažil naznačit, že lepší vyjednávací postoj Íránu by mohl situaci změnit, na konci týdne bylo stále jasnější, že USA se do konfliktu přímo zapojí. Izrael totiž nemá dostatečně silnou výzbroj, která by dokázala zničit íránská jaderná zařízení ukrytá hluboko v podzemí. Trump jasně signalizoval, že si nepřál, aby k útoku došlo během týdne, protože reakce Wall Street by mohla vážně poškodit investory a oslabit důvěru v americký akciový trh.

K útoku nakonec došlo v noci z 21. na 22. června. Podle americké strany byl úspěšný. Spojené státy a jejich spojenci vyzvali Írán, aby na útoky nereagoval a situaci řešil diplomaticky. V době psaní tohoto článku však přicházely zprávy, že íránský parlament odhlasoval zablokování Hormuzského průlivu.

Tuto blokádu musí ještě schválit nejvyšší soudní rada a nejvyšší vůdce Chameneí. Pokud by k tomu došlo, naplnil by se nejčernější scénář, který Wall Street dosud ignorovala.

Stream: Býčí trh pro bitcoin pokračuje

Jak by probíhala ropná krize?

Blokáda Hormuzského průlivu neznamená fyzické uzavření, ale stačí, aby se oblast stala příliš nebezpečnou pro tankery přepravující přes 20 % světové ropy.

Pojišťovny mohou odmítnout pojistit náklad, nebo bude pojistné tak vysoké, že značně prodraží přepravu. Obchodní aktivity by byly prakticky přerušeny, a cena ropy by prudce stoupla.

O ceně 100 dolarů za barel se hovoří jako o jistotě, někteří analytici zmiňují 150 dolarů, ba dokonce 200 dolarů. Prvotní reakce trhů by mohla být velmi silná. Taková cenová rallye by mohla destabilizovat ekonomiky závislé na dovozu ropy, zejména v Asii a Evropě.

Je důležité si uvědomit, že růst ceny ropy je pro energetické společnosti příležitostí. Při blokádě Hormuzského průlivu však musí investoři volit opatrně. Společnosti působící na Blízkém východě nemusí z vysokých cen ropy plně profitovat kvůli rostoucím nákladům na pojištění, provoz a potenciálním ztrátám na infrastruktuře. Nejlepší volbou jsou proto firmy, které operují mimo tuto oblast.

Osobně doporučuji akcii TotalEnergies Gabon, dceřinou společnost francouzského gigantu TotalEnergies, jehož většinovým vlastníkem je spolu s gabonským státem.

Tato společnost je spolehlivým zdrojem dividend – v lednu 2025 vyplatila mimořádnou dividendu 77 dolarů na akcii, přičemž běžná dividenda za rok 2024 činila 22,22 dolaru. Díky své poloze mimo konfliktní zóny a plánům na rozšíření těžby by TotalEnergies Gabon mohla z krize výrazně profitovat.

Dopady ropné krize

Ropná krize by však neovlivnila pouze ceny ropy, ale znovu by probudila strašák inflace. Vyšší ceny ropy by zvýšily náklady na dopravu zboží i služeb, což by vedlo k růstu cen napříč ekonomikou. Inflace by tak opět nabrala na síle, a to v době, kdy centrální banky právě ukončily restriktivní měnovou politiku.

Banky jako ECB či ČNB už snížily úrokové sazby do neutrálního pásma, ale v případě rostoucí inflace by mohly být nuceny sazby opět zvyšovat. Taková nečekaná změna politiky by mohla negativně zasáhnout akciové i dluhopisové trhy a případně i přehřátý trh s nemovitostmi. Riziko neřešení inflace je přitom mnohem větší než jen cena benzínu na úrovni 50 korun za litr.

Buddhistický mnich Jerome Powell

Vystoupení guvernéra amerického Fedu Jeromea Powella by se dalo přirovnat k přednášce buddhistického mnicha, který dospěl k závěru, že nejlepší strategií je nečinnost. Powell ujistil trhy, že pokud bude třeba jednat, Fed zasáhne, ale v tuto chvíli není důvod k jakýmkoli změnám.

Kromě hojně diskutované ekonomické projekce Fedu jsme se žádných novinek nedočkali. Projekce byla upravena v očekávaném směru: růst HDP byl snížen z 1,7 % na 1,4 %, zatímco inflace PCE by měla dosáhnout 3 % namísto dřívějších 2,7 %.

Jinými slovy, americká ekonomika zpomaluje a inflace zrychluje. Pokud se tento trend v příštích měsících nezmění, může USA v roce 2026 hrozit stagflace. Powell se však rozhodl pokračovat ve vyčkávací strategii.

Trhy uklidnila informace, že projekce stále počítá s možností dvou snížení úrokových sazeb do konce roku. Na první pohled to zní pozitivně, ale při bližším zkoumání je situace méně optimistická.

Do konce roku 2025 zbývají pouze čtyři zasedání Fedu, a podle nástroje FedWatchTool je pravděpodobnost snížení sazeb na červencovém zasedání pouhých 14,5 %. Osobně se domnívám, že izraelsko-íránský konflikt může Powell využít jako záminku k dalšímu odkladu rozhodnutí.

Klíčové tak bude zasedání 17. září, jehož výsledek bude záviset na makroekonomických datech zveřejněných na konci léta. Pokud inflace skutečně poroste, Fed pravděpodobně sazby nesníží.

Tento názor získává mezi americkými centrálními bankéři stále větší podporu – mnozí z nich očekávají v roce 2025 pouze jedno snížení sazeb. I tato varianta však sama o sobě není tragická.

Akciové trhy: Stoický klid na prahu nejistoty

Trhy prokazují pozoruhodný klid, který lze přirovnat k stoické vyrovnanosti. I když indexy nerostou a některé zaznamenaly výrazné ztráty, vzhledem k možnému vývoji krize na Blízkém východě zůstávají překvapivě stabilní.

Zatímco zprávy o nových clech dokázaly vyvolat silné výprodeje, izraelské bombardování Íránu zatím podobný efekt nemělo. Trhy možná věří, že se zopakuje scénář z minulosti, kdy po krátkém výprodeji následoval návrat k růstu.

Tento vzorec se za poslední tři roky několikrát opakoval, tak proč by tomu mělo být tentokrát jinak? Právě toto očekávání brání panickým výprodejům – většina investorů doufá, že se situace brzy obrátí, a proto neprodává.

Pouze evropské indexy výrazně ztrácely

Šanghajská burza prokázala mimořádnou odolnost a za týden oslabila pouze o 0,21 %. Vyhlídka na nedostatek íránské ropy čínské investory nevyděsila. Čína, která je největším dovozcem ropy, se však může brzy potýkat s rostoucími náklady na energii.

Hongkongský index Hang Seng ztratil 1,55 %, což je výraznější pokles. Japonský Nikkei naopak uzavřel týden v kladných číslech s růstem o 0,23 %, čemuž pomohlo odložení zvýšení úrokových sazeb japonskou centrální bankou na červencové zasedání. Trhy mají dost času se na sazbu 0,75 % připravit, a tato změna je již z velké části zahrnuta v cenách finančních aktiv.

Evropské trhy byly pod větším tlakem, pravděpodobně i kvůli tomu, že současný vývoj ve světě ukazuje na oslabení pozice Evropy. K tomu se přidávají problémy s dodávkami energií po odříznutí od ruského plynu a ropy, což znamená, že krize na Blízkém východě může způsobit vážné potíže se zásobováním těchto surovin. Francouzský index CAC 40 klesl o 2,57 %, německý DAX o 1,94 % a londýnský FTSE zaznamenal ztrátu 1,27 %.

V USA trhy rovněž oslabily, ale nešlo o žádnou katastrofu. Vzhledem k tomu, že se indexy stále pohybují poblíž rekordních hodnot, lze tyto výsledky považovat za relativně dobré. Technologický Nasdaq ztratil 1,29 %, S&P 500 klesl o 1,08 % a průmyslový Dow Jones odolával nejlépe s týdenní ztrátou pouhých 0,79 %. Tento výsledek částečně podpořil růst několika ropných společností, které těžily z rostoucích cen ropy.

Kryptoměny: Nejvíce zasaženy konfliktem

V době psaní článku se cena bitcoinu pohybovala na úrovni 102 077 dolarů, což představovalo týdenní pokles o 2,70 %. Bitcoin se však již vzpamatoval z prudkého propadu, který nastal bezprostředně po zapojení amerických letadel do íránského konfliktu, kdy jeho cena poprvé po dlouhé době klesla pod psychologickou hranici 100 000 dolarů.

Analytici, jako například Vincent Ganne, tento vývoj komentují s tím, že očekávali ještě větší pokles, zejména v souvislosti s debatami o možné třetí světové válce. V takovém scénáři by kryptoměny pravděpodobně padaly mnohem výrazněji. I když se bitcoin stále drží relativně dobře, některé kryptoměny utrpěly tvrdé ztráty: Ethereum kleslo o 12,90 %, XRP o 10,25 % a Solana o 13,01 %.

Propad kryptoměn nelze přisuzovat pouze zvýšené globální nejistotě. Riskantní aktiva, jako například vysoce oceněné technologické firmy, které byly donedávna s kryptoměnami korelované, podobné ztráty nezaznamenaly. Skutečný důvod poklesu kryptoměn tkví podle mého názoru jinde.

Kryptoměny, často považované za barometr technologického optimismu, ztrácejí půdu pod nohama v prostředí dominovaném geopolitickými obavami. Zapojení USA do íránského konfliktu rozdělilo příznivce Donalda Trumpa. Technologicky orientovaní podporovatelé, kteří na něj vsázeli, jsou zklamáni, protože Trump upřednostnil geopolitické zájmy před ekonomickými.

Jasně se ukazuje, že další válka s Íránem prohloubí deficit amerických veřejných financí, a naděje na jejich ozdravení se opět odkládá na neurčito.

Trhy tento vývoj interpretují jako oslabení vlivu technologických osobností, jako je Elon Musk, a dalších lidí z Trumpova okruhu. Naopak Trump se svými kroky přibližuje neokonzervativním jestřábům. I když to zatím neznamená definitivní obrat v jeho politice, tato pravděpodobnost roste.

V důsledku toho se agenda kryptoměn může dostat na vedlejší kolej. Trump sám je v kryptoměnách finančně angažován a pravděpodobně je zcela neopustí, ale v aktuální situaci na ně nebude mít čas.

Závěr: Co sledovat příští týden?

Všichni investoři budou bedlivě sledovat vývoj ceny ropy. Jedinou útěchou je, že cena ropy vychází z relativně nízkých hodnot. Klíčová hranice je kolem 80 dolarů za barel, protože takto vysokou cenu nikdo na tento rok nepředpokládal.

Opravdu katastrofický scénář, který by donutil politiky a centrální bankéře k razantnímu jednání, by nastal, pokud by cena ropy překročila 100 dolarů za barel. Růst ceny ropy částečně kompenzuje slabší dolar, takže situace zatím není kritická. Pokud však blokáda Hormuzského průlivu zůstane v platnosti, globální dodavatelské řetězce by mohly čelit nevídanému otřesu.

Milovníci měnové politiky si nenechají ujít vystoupení Jerome Powella během jeho středečního slyšení. Na konci týdne může být na trzích rušno, protože v pátek budou zveřejněna data o inflaci PCE – ukazateli, který americký Fed preferuje.

Celý článek zde | Podnikání za 500 Kč ? – ANO