Trhy pod lupou: Velký optimismus na akciových trzích

Hlavní událostí uplynulého týdne bylo zasedání americké centrální banky (Fed). Nepřineslo sice žádné překvapení, protože úrokové sazby zůstaly potřetí za sebou beze změny, ale jasně ukázalo, že Fed se nebojí politických tlaků Bílého domu. Podle údajů Federálního rezervního systému zůstávají sazby v rozmezí 4,75–5 %, což odráží opatrný přístup k uvolňování měnové politiky v prostředí nejistoty kolem globálního obchodu.

To je pozitivní zpráva – guvernér Jerome Powell nepodléhá politickým nátlakům. Jeho projev však připomínal vystoupení politika, který se vyhýbá jasným odpovědím na otázku, kdy by mohly být sazby sníženy.

Hlavním důvodem pro setrvání na stávající úrovni sazeb je nejistota spojená s politikou Donalda Trumpa. Analýza Goldman Sachs naznačuje, že Trumpova protekcionistická opatření by mohla zvýšit inflaci v USA až o 0,5 procentního bodu v roce 2025, což Fed nutí k obezřetnosti.

Pokud je to skutečně hlavní důvod, může Powell tuto výmluvu používat až do konce svého mandátu, tedy do května 2026. Trump svůj politický styl nezmění.

Video: Býčí trh na bitcoinu pokračuje

Makroekonomické vyhlídky: Titanic na obzoru?

Powellův popis ekonomické situace působí znepokojivě. Ekonomika zpomaluje, inflace může růst a trh práce by mohl brzy čelit problémům. Tento scénář připomíná Titanic – na povrchu se zdá, že je vše v pořádku, sazby zůstávají nezměněny, ale pod hladinou číhají „finanční kry“, které mohou ekonomiku kdykoli zasáhnout.

Pokud je Powellův popis pravdivý, americká ekonomika směřuje ke stagflaci – kombinaci stagnace a rostoucí inflace.

Trump versus Powell: další kolo

I když Powell nepodlehl politickým tlakům, jeho vystoupení bylo výmluvné. Přímo Donalda Trumpa nezmínil, ale mluvil o ekonomické nejistotě způsobené politickými opatřeními. Slova volil opatrně, aby nebyla vnímaná jako přímá kritika prezidenta, přesto všem bylo jasné, na koho míří.

Powell odmítl preventivní snížení sazeb, což lze chápat jako symbolické vzdorování Trumpovi. Tento postoj je v souladu s průzkumem Bloombergu, podle něhož 68 % ekonomů očekává, že Fed udrží sazby beze změny až do třetího čtvrtletí 2025, aby zmírnil inflační rizika.

Na dotaz novináře, zda plánuje schůzku s prezidentem, odpověděl, že žádnou schůzku nepotřebuje, protože jeho práce není o jednání s prezidentem, ale o rozhodování na základě dat. Taková otevřená kritika prezidenta je v USA vzácná. Mezinárodní měnový fond varuje, že stagflační rizika v USA rostou, přičemž HDP by mohl v roce 2025 růst pouze o 1,8 %, zatímco inflace by mohla překročit 3 %.

Reakce trhů byla zpočátku ovlivněna tím, že Trump na Powellovy výroky bezprostředně nereagoval. Místo toho se zaměřil na svou obchodní dohodu s Velkou Británií, což trhy uklidnilo a navodilo vlnu optimismu.

Podle zprávy Financial Times zahrnuje dohoda s Británií omezení cel na vybrané zboží, což by mohlo zvýšit bilaterální obchod o 10 % do roku 2027. Druhý den však Trump označil Powella za „blázna, který ničemu nerozumí“, a trval na tom, že sazby měly být sníženy, protože ceny údajně klesají.

Ekonomická hádanka: inflace a cla

Kromě rétorických přestřelek mezi Trumpem a Powellem stojí před námi ekonomická hádanka. Powell vidí riziko rostoucí inflace, zejména kvůli clům, která zvyšují náklady prodejců. Ti se budou snažit přenést tuto zátěž na zákazníky. I kdyby Trump uzavřel dohody s dalšími zeměmi a cla zmírnil, nějaká forma cel zůstane.

Američtí výrobci, jako například automobilky, již nyní varují před rostoucími náklady. Ford odhaduje dodatečné náklady na 1,5 miliardy dolarů, zatímco General Motors hovoří až o 5 miliardách dolarů.

Bylo by naivní předpokládat, že se tyto náklady nepromítnou do cen aut. Trump sice varuje automobilky před zdražováním, ale o cenách rozhoduje trh, nikoli prezident. Tento argument podporují lidé kolem Fedu, kteří považují cla za významné inflační riziko.

Trump a jeho ekonomický tým však mají jinou vizi. Všímají si ochlazujícího trhu práce, kde propouštění snižuje tlak na růst mezd. Pokud mzdy nerostou, obchodníci nebudou moci plně přenést vyšší náklady z cel na zákazníky.

Trh bude naopak tlačit ceny, marže i ceny akcií dolů. V tomto scénáři inflace nepředstavuje hrozbu, a tudíž není důvod váhat se snižováním sazeb, třeba i preventivním. Každopádně budou nadcházející údaje o inflaci bedlivě sledovány více než kdy dříve.

Akcie Palantir se propadly i přes silné výsledky

Donald Trump monopolizuje pozornost médií, takže na hospodářské výsledky firem zbývá málo prostoru. Aktuální výsledková sezona přináší řadu překvapení, i když většina firem zachovává očekávaný pesimistický výhled. Zavedení cel představuje tak zásadní změnu, že je obtížné předvídat budoucí vývoj.

Některé firmy, jako Ford nebo Mattel, se proto rozhodly nezveřejňovat výhledy na příští čtvrtletí. Podle analýzy JPMorgan Chase se 62 % firem v indexu S&P 500 rozhodlo snížit své výhledy na rok 2025 kvůli nejistotě spojené s obchodní politikou.

Najdou se však výjimky, kterým se daří, ale investoři je přesto trestají poklesem ceny akcií. Příkladem je Palantir, který na začátku týdne zveřejnil své hospodářské výsledky.

Tržby společnosti vzrostly o 39 % na 884 milionů dolarů, přičemž růst táhla komerční divize s 71% nárůstem (255 milionů dolarů) a segment státní správy s 45% růstem (373 milionů dolarů). Tržby mírně překonaly očekávání analytiků, kteří počítali s 864 miliony dolarů. Zisk na akcii dosáhl očekávaných 13 centů.

Vedení Palantiru očekává pro rok 2025 meziroční růst tržeb o 36 %, a to navzdory plánovaným škrtům veřejných výdajů americké vlády, které byly často zmiňovány jako riziko pro tuto akcii. Zpráva společnosti Palantir zdůrazňuje, že její nové kontrakty s ministerstvem obrany USA v hodnotě 1,2 miliardy dolarů zajišťují stabilitu příjmů i přes rozpočtová omezení. Výhled vedení tyto obavy zatím nepotvrzuje.

Epicky předražená akcie

Přesto akcie Palantir po zveřejnění výsledků klesly o více než 15 %. Ke konci týdne se ztráta zmírnila na přibližně 5 %. Důvod propadu není zcela jasný. Jedním z možných vysvětlení je, že investoři začali více zkoumat fundamentální ukazatele, například poměr ceny k zisku (P/E ratio), který u Palantiru dosahuje extrémní hodnoty 513.

I při solidním růstu společnosti je tak vysoké P/E ratio těžko obhajitelné. Firma roste, ale ne tempem 100 % ročně, zatímco cena jejích akcií letos posílila o více než 400 %. To je příliš rychlý růst i pro příznivce umělé inteligence.

Další faktor mohl souviset s rozhodnutím generálního ředitele Alexe Karpa, který se podle předem schváleného plánu rozhodl neprodat své akcie. Od 10. března žádné akcie neprodal. Toto rozhodnutí lze vykládat dvojím způsobem. V době propadu se akcie Palantir pohybovaly kolem 77 dolarů, což Karpovi mohlo připadat jako neatraktivní cena, protože akcie oceňuje výše.

Alternativním vysvětlením je, že Karp nechtěl vystavovat akcie dalšímu prodejnímu tlaku, který by mohl vést k ještě většímu poklesu. Analytici Morgan Stanley poznamenávají, že Karpovo rozhodnutí signalizuje důvěru v dlouhodobý růst, ale krátkodobě může být vnímáno jako nedostatek likvidity na trhu.

Akciové trhy: Optimismus díky dohodě s Velkou Británií

Přísná měnová politika amerického Fedu trhy nerozhodila. Akciové indexy se znovu zaměřily na optimistické zprávy. K růstu přispělo nejen pokročení v uzavírání obchodní dohody s Velkou Británií, ale také Trumpovo prohlášení, že brzy začne jednat s Čínou a neplánuje zvyšovat cla na čínské zboží.

Tento krok je logický, protože další zvyšování cel by nemělo smysl – většina čínského zboží je v USA již nyní neprodejná. Trumpův výrok byl vnímán jako gesto dobré vůle.

Čínské trhy na tuto zprávu reagovaly růstem. Šanghajská burza přidala 1,79 %, hongkongský Hang Seng vzrostl o 1,61 %. Japonský Nikkei posílil o 1,83 %, a to i přes varování, že japonská ekonomika může čelit větší krizi.

Výnosy japonských 40letých dluhopisů začaly stoupat. Podle zprávy Bank of Japan dosáhly výnosy těchto dluhopisů 2,1 %, což je nejvyšší hodnota za poslední dekádu, a signalizují rostoucí obavy z fiskální udržitelnosti.

Evropské burzy pokračovaly v optimistickém růstu, který je provází od začátku roku 2025. Německý DAX přidal 1,79 %, zatímco francouzská burza ztratila 0,34 % a londýnská burza klesla o 0,48 %.

V USA trhy zprávu o dohodě s Velkou Británií zpočátku uvítaly, ale později se ukázalo, že jde spíše o rámcovou smlouvu o spolupráci bez většího významu. Trhy tak začaly slábnout. Týdenní výkon amerických indexů skončil v záporu: průmyslový Dow Jones ztratil 0,16 %, technologický Nasdaq klesl o 0,27 % a index S&P 500 odepsal 0,47 %.

Kryptoměny: Bitcoin opět nad hranicí 100 000 dolarů

V posledních třech týdnech prokazoval bitcoin značnou odolnost. Tuto sílu lze přičíst především změnám v měnové politice. Očekává se růst objemu peněz v globálních ekonomikách. Americká centrální banka (Fed) sice ponechala úrokové sazby beze změny, ale Bank of England tento týden své sazby snížila.

Trend snižování sazeb se zdá být nezvratný. Pokud budou další centrální banky pokračovat ve snižování, Fed se ocitne v obtížné pozici mezi ostatními centrálními bankami.

Bitcoinu pomohla také komunikační strategie Donalda Trumpa ohledně obchodní dohody s Velkou Británií. Optimismus z této dohody zcela přehlušil negativní dopad stability úrokových sazeb.

V době psaní článku dosáhla cena bitcoinu 103 869 dolarů, přičemž týdenní výkonnost činila silných 7,26 %. Pro další růst bude klíčové, aby bitcoin udržel psychologickou hranici 100 000 dolarů. Pokud zůstane trh v pozitivní náladě, čeká bitcoin významná rezistence na úrovni 109 000 dolarů. Může tato hranice v dohledné době padnout?

Odpověď zní ano. Pokud vezmeme v úvahu, jak silně trhy reagovaly na dohodu mezi USA a Velkou Británií, můžeme si jen představovat, jaký dopad by mělo oznámení o dohodě mezi USA a Čínou. Růst bitcoinu podpořil i další kryptoměny. Solana a Dogecoin zaznamenaly výrazné zhodnocení. Doufejme, že tento trend bude pokračovat.

Závěr: Rozhýbe trhy dubnová inflace?

V úterý může být na trzích rušno, protože budou zveřejněna čísla inflace za duben. Pokud budou nízká, Trump to nepochybně využije k další kritice americké centrální banky. Fed se může bránit tím, že v dubnu se dopady cel ještě nemohly projevit. Trhy si tak budou muset znovu vybrat, komu věří více.

Podle dat sbíraných v reálném čase společností Truflation se zatím zdá, že pravdu má prezident Trump. Žádné výrazné zdražování se nekoná a inflace se pohybuje kolem 1,6 %. Očekávání analytiků, jak uvádí Reuters, směřují k dubnové inflaci na úrovni 1,7 %, což by mohlo posílit Trumpův narativ, ale zároveň nezmění postoj Fedu k úrokovým sazbám.

V příštích dnech nás čeká také řada firemních výsledků. Svou hospodářskou výkonnost zveřejní například maloobchodní řetězec Walmart. U této firmy bude zvlášť zajímavé sledovat analýzy stavu amerického spotřebitele, které mohou naznačit, zda v otázce inflace má pravdu Trump, nebo Powell. Dále se dočkáme výsledků technologické společnosti Cisco, a poté bude následovat dlouhé čekání na hospodářské výsledky Nvidie.

Celý článek zde | Podnikání za 500 Kč ? – ANO