Trhy pod lupou: Vliv Donalda Trumpa je nová realita pro investory

Už si ani nedokážeme představit, jak vypadal investorský život před érou Donalda Trumpa. Každý týden přináší americký prezident nové kauzy, změny názorů či obvinění. To by samo o sobě možná tolik nevadilo, kdyby se americké trhy od druhého dubna znovu nepřiblížily historickým maximům.

V dubnu se mluvilo o téměř stoprocentní jistotě poklesu trhů kvůli zavedení cel. Na reciproční cla byl sice do 9. července vyhlášen odklad, ale to nic nemění na faktu, že velká část cel již platí. Obchodníci si na ně pomalu, ale jistě zvykají. Mnozí tuto situaci vyřešili předzásobením před tímto datem, ale zásoby se postupně tenčí a firmy budou muset dovážet zboží do USA, za které již cla zaplatí.

Abychom pochopili rozsah tohoto fenoménu předzásobení, stačí se podívat na obrovský nárůst HDP Irska o více než 9 % v prvním čtvrtletí roku. V Irsku se vyrábí velké množství léků určených pro americký trh.

Tento růst však může být dočasný, protože předzásobení pouze maskuje dlouhodobé dopady cel na globální dodavatelské řetězce, které by mohly vést k narušení obchodních toků.

V reálném životě se tak budou cla projevovat postupně. Je zřejmé, že nepřijde jednorázový efekt, ale spíše pomalé „utahování šroubu“. Klíčovou otázkou zůstává, zda se tento efekt neprojeví také na růstu inflace.

Podle webu Truflation, který sleduje vývoj cen v reálném čase, byl zaznamenán určitý nárůst zdražování, ten však nepřesáhl hranici 2,1 %. Zatím to tedy na druhou inflační vlnu nevypadá.

Zpomaluje americké ekonomika?

Důvodem může být i zpomalení americké ekonomiky. Obavy z tohoto zpomalení potvrdil Fed, který zveřejnil výmluvnou mapu ekonomické aktivity jednotlivých států. Většina z nich svou ekonomickou aktivitu zpomaluje a ty nejúspěšnější rostou jen velmi pomalu.

Fed tak nabídl ne příliš optimistický obraz USA.Tento pokles aktivity může paradoxně podporovat očekávání investorů, že Fed bude nucen přejít k uvolněnější měnové politice, což by mohlo krátkodobě podpořit akciové trhy. Proč tedy akciové trhy zůstávají klidné?

Odpověď je jednoduchá: trhy věří, že Trump vše vyřeší. Typickým příkladem jsou vztahy s Čínou. Na začátku týdne opět eskalovalo napětí. USA oznámily, že Čína obchází cla, a připravují další opatření, například vyloučení čínských studentů z amerických škol. Čína na to reagovala rozšířením zákazu vývozu vzácných kovů do USA.

V takto vyhroceném prostředí přeji vyjednavačům velké obchodní dohody mezi Čínou a USA hodně štěstí – budou ho potřebovat. Zároveň však všichni vědí, že jednoho dne se americký a čínský prezident objeví v televizi a oznámí „velkou dohodu“. Komplimenty se budou z obrazovek jen sypat. A právě to je důvod, proč trhy stále rostou.

Nvidia znovu na prvním místě

Zprávy ze života firem mají v současnosti těžkou pozici, protože musí soupeřit s pozorností věnovanou Donaldu Trumpovi. Akcie společnosti Nvidia minulý týden zveřejnily výsledky, které investoři přijali pozitivně, a akcie rostly. Tento růst byl nakonec tak silný, že společnost během týdne vystřídala na prvním místě světových burzovních kapitalizací.

I když Nvidia tuto pozici do konce týdne neudržela, s dalším technologickým gigantem Microsoftem se přetahuje o první příčku.Dominance Nvidie podtrhuje rostoucí význam umělé inteligence jako klíčového hybatele globální ekonomiky, ale zároveň zvyšuje obavy z přílišné koncentrace trhu v několika málo technologických gigantech.

Návrat Nvidie na první místo potvrzuje, že téma umělé inteligence zdaleka není vyčerpáno. Důvodem tohoto úspěchu bylo oznámení o spolupráci mezi společnostmi Meta a Constellation Energy.

Smlouva, která začne platit od roku 2027, zajistí Metě stabilní provoz jejich AI datových center. Z toho jasně vyplývá, že Meta bude pokračovat v masivní výstavbě datových center a tím pádem i nadále nakupovat čipy od Nvidie. Pro dlouhodobé investory je to důležité připomenutí, že elektrická energie se v příštích letech stane klíčovou komoditou.

Makroekonomická data z minulého týdne

Donald Trump zatím nezrušil zveřejňování makroekonomických údajů – samozřejmě nadsázka. Formálně se data stále publikují, ale v posledních měsících mají velmi nízkou sledovanost. Ještě před rokem mohla desetina procenta v míře nezaměstnanosti ovlivnit celé obchodování. Trhy byly silně „data-dependent“.

Nyní jsou však všechna data interpretována skrze následující rámec: pokud ekonomika zpomaluje nebo roste nezaměstnanost, je to dobrá zpráva, protože Fed bude muset snížit úrokové sazby.

To však platí pouze za předpokladu, že inflace nezačne znovu růst. V dubnu byla inflace stále pod kontrolou, takže trhy vnímají špatné zprávy z amerického trhu práce a ekonomiky jako pozitivní. Tento týden to bylo opět potvrzeno.

V pondělí jsme se dozvěděli o indexu ISM Manufacturing, který v květnu dosáhl 48,5 bodu. To ukazuje, že výroba se pomalu, ale jistě utlumuje kvůli narušení dodavatelských řetězců. V sektoru služeb tento ukazatel klesl pod 50 bodů na hodnotu 49,9, což znamená mírný pokles aktivity. Ještě minulý měsíc služby dosahovaly hodnoty 51,6 bodu.

Právě sektor služeb v posledních měsících držel inflaci na vyšší úrovni. Nyní se však ukazuje, že i služby začínají zpomalovat. Z hlediska interpretačního rámce je tato „špatná zpráva“ vlastně dobrou, protože klesá riziko inflace tažené službami a nižší aktivita naznačuje, že Fed bude muset opustit přísnou měnovou politiku.

Pořád solidní americký pracovní trh

Následně byly zveřejněny výsledky JOLTS. Počet volných pracovních míst vzrostl o 191 tisíc na 7,391 milionu. Dlouhodobě sice počet nových pracovních míst klesá, ale tento měsíc se pokles zpomalil. Tento údaj tak nikdo příliš neřešil. Podobně dopadl i údaj o NFP (Non-Farm Payrolls).

V květnu bylo vytvořeno 139 000 pracovních míst, což je mírně méně než v předchozím měsíci, kdy jich přibylo 147 000. Posledním údajem z trhu práce byla míra nezaměstnanosti, která zůstala na 4,2 %, tedy na úrovni, kterou Fed považuje za nejvyšší přijatelnou hranici, aniž by musel tento problém aktivně řešit.

Akciové indexy: I bez důvodu jsou trhy optimistické

Navzdory všem známým rizikům jsou trhy v poslední době výrazně optimistické. Být pesimistou je opět považováno za těžký investorský hřích. Přes zhoršující se vztahy mezi Čínou a USA rostla šanghajská burza o 1,13 %.

Hongkongský Hang Seng si vedl ještě lépe a přidal 2,16 %. Japonský Nikkei vzrostl o 0,33 %, aniž by bylo zcela jasné proč. Vzhledem k vysokému zadlužení Japonska a problémům na tamním dluhopisovém trhu je překvapivé, jak vysoko se japonské akcie obchodují.

V Evropě byla situace podobně optimistická. Německý DAX vzrostl o více než 1,28 %, francouzský CAC přidal 0,68 % a londýnská burza zaznamenala růst o 0,75 % za minulý týden. Evropské trhy pravděpodobně těží z relativní stability eura a rostoucího přesunu kapitálu od amerických aktiv, která jsou vnímána jako rizikovější kvůli nejistotě kolem Trumpovy politiky.

Zámořské trhy zůstaly rovněž na pozitivní vlně. Průmyslový Dow Jones přidal přes 1,17 %, index S&P 500 vyrostl o 1,5 % a nejlépe si vedl technologický Nasdaq, který zakončil týden o 2,18 % silnější. Silný výkon Nasdaqu odráží pokračující důvěru investorů v technologické firmy, ačkoli rostoucí koncentrace kapitálu v tomto sektoru zvyšuje systémová rizika spojená s potenciální bublinou.

Kryptoměny: Hledání růstového příběhu pokračuje

Obchodování s bitcoinem bylo minulý týden velmi nevýrazné. V době psaní článku dosahovala cena bitcoinu 105 587 dolarů, což představovalo prakticky stagnaci. Týdenní růst o 0,8 % je spíše přešlapováním na místě. Tento vývoj lze interpretovat různě. Někteří vyzdvihují stabilitu bitcoinu jako pozitivní signál, protože ustálená cena by mohla přilákat nové investory.

Jiní však tuto stagnaci vnímají jako „šlapání vody“ a varují, že při první špatné zprávě by se cena mohla propadnout až k 96 000 dolarům. Další zase vidí v tomto pohybu přípravu na velký skok, který by mohl překonat historické maximum (ATH).

Absence jednoznačného směru na trhu s kryptoměnami naznačuje, že investoři čekají na makroekonomický katalyzátor, jako je změna měnové politiky Fedu nebo geopolitický vývoj, který by mohl určit další trajektorii bitcoinu.

V podstatě dnes existují všechny možné názory na budoucí vývoj ceny bitcoinu. Osobně z toho vyvozuji, že bitcoinu aktuálně chybí silný příběh, který by potvrdil nebo vyvrátil tyto teorie.

Katalyzátorem by mohlo být snížení úrokových sazeb. Donald Trump sice hlasitě volá po snížení o 100 bazických bodů, ale jedná se spíše o planý výkřik. Těžko si lze představit, že by předseda Fedu Jerome Powell takový krok udělal.

Pokud by k tak výraznému snížení skutečně došlo, trhy by to pravděpodobně interpretovaly jako špatné znamení, protože by to naznačovalo vážné problémy v americké ekonomice. Taková reakce by mohla paradoxně oslabit zájem o riziková aktiva, jako jsou kryptoměny, a posílit poptávku po bezpečných přístavech, jako je zlato.

Závěr: Co sledovat příští týden?

Příští týden je třeba věnovat pozornost několika klíčovým událostem. První z nich je pokračující roztržka mezi Donaldem Trumpem a Elonem Muskem. Situace začíná připomínat veřejný rozchod dvou milenců, kteří perou své spory na veřejnosti. Tento konflikt však zdůrazňuje vážnost problému amerického deficitu, který je jádrem jejich neshod.

Elon Musk zastává názor, že vysoké zadlužení je fatální problém, který je třeba řešit drastickými rozpočtovými škrty, aby se předešlo katastrofě. Trump naopak věří, že řešením jsou cla, obchodní dohody a slabý dolar. Pro investory to znamená několik možných scénářů.

Pokud se situace nebude řešit a vše půjde dál jako dosud, věřitelé jednoho dne začnou požadovat podstatně vyšší výnosy za americké dluhopisy, jak často zmiňuje šéf JPMorgan Jamie Dimon.

Tento apokalyptický scénář by vedl k neřízenému pádu trhů. Další možností je Muskova cesta radikálního ozdravení veřejných financí rozpočtovými škrty a disciplínou, která by sice uvrhla zemi do recese, ale nabízela by naději na dlouhodobé zotavení. Trumpovo řešení zase spočívá ve slabém dolaru kombinovaném s cly a obchodními dohodami.

V tomto případě by investoři měli být opatrní vůči americkému dluhopisovému trhu, americkým akciím a firmám, které by mohly být zasaženy oslabením dolaru. Nyní možná lépe chápeme, proč evropské akcie v posledních měsících rostly – velcí investoři se zřejmě stahují z těchto „minových polí“.

Vystraší inflace finanční trhy?

Kromě sledování americké politiky nám týden nabídne makroekonomická data. Ve středu se zveřejnění údaje o obecné a jádrové inflaci v USA za květen. Očekává se mírný růst, který by neměl být příliš výrazný. Pokud však inflace překročí odhady analytiků, trhy by mohly zpanikařit.

Vyšší inflace by signalizovala, že Fed pravděpodobně nebude moci snížit úrokové sazby, což by mohlo vést k dalšímu napětí mezi Bílým domem a Fedem. Jakýkoli náznak přetrvávající inflace by mohl narušit křehkou rovnováhu mezi očekáváním růstu a obavami z recese, což by mohlo vyvolat zvýšenou volatilitu na globálních trzích.

Celý článek zde | Podnikání za 500 Kč ? – ANO