Prvních 100 dní Trumpa v úřadu: Kryptoměny na vzestupu, Amerika v chaosu

Prvních sto dní prezidenta Donalda Trumpa bylo podle bývalého šéfa komunikace Bílého domu Anthonyho Scaramucciho nejhorších v moderní historii.

Přesto tento bouřlivý začátek přinesl zásadní změny pro kryptoměnový průmysl, který se vůbec poprvé ocitl ve středu zájmů americké vlády. Trump své funkční období zahájil nejen provokativní obchodní politikou, ale také překvapivě rozsáhlou podporou digitálních měn, což vyvolalo nadšení i obavy zároveň.

Již v den inaugurace byla spuštěna druhá emise tokenů WLFI, které spravuje investiční společnost World Liberty Financial, spojená s Trumpovou rodinou. Zájem o tyto tokeny byl obrovský, ale jejich skutečná hodnota je zatím nejasná, protože s nimi nelze volně obchodovat. Tento krok určil směr pro Trumpovu kryptoměnovou agendu, která vedle slibů o podpoře inovací vyvolala také řadu etických otázek ohledně střetu zájmů.

Během prvního týdne v úřadu Trump jmenoval do čela důležitých federálních regulátorů, jako je Komise pro cenné papíry a burzy (SEC), osoby příznivě nakloněné kryptoměnám. Paul Atkins, který nahradil Garyho Genslera, slíbil podpořit technologický rozvoj a deregulaci sektoru digitálních aktiv.

Omilostnění Ulbrichta a konec CBDC

Trump rovněž oznámil masivní investici 500 miliard dolarů do projektu Stargate, zaměřeného na rozvoj umělé inteligence ve spolupráci s firmami jako OpenAI, SoftBank a Oracle. V oblasti kryptoměn pak překvapil omilostněním Rosse Ulbrichta, zakladatele darknetového tržiště Silk Road. Tím nadchnul libertariánskou část kryptokomunity, která Ulbrichta vnímá jako symbol svobody internetu.

Další silný signál přišel v podobě exekutivního příkazu zakazujícího vytvoření americké digitální měny (CBDC). Trump tím reagoval na obavy kryptoměnové komunity, která považuje státní digitální měny za hrozbu pro osobní svobodu. Současně vytvořil pracovní skupinu, jejímž cílem je učinit z USA světového lídra v oblasti kryptoměn.

Cla a obchodní válka

Nicméně další Trumpova obchodní politika zasáhla kryptoměny negativně. Zavedení cel na dovoz z Kanady, Mexika a Číny vyvolalo prudké reakce trhů a znamenalo pokles cen akcií i kryptoměn. Nejistota kolem budoucího vývoje mezinárodního obchodu zasáhla i těžaře Bitcoinu, pro které rostoucí náklady na zařízení znamenaly těžší podmínky pro ziskovost. Vyvrcholením byl tzv. Den osvobození, kdy Trump zavedl 10% cla na veškeré zboží z partnerských států, čímž ještě více rozvířil ekonomické vody.

V oblasti kryptoměn Trump 7. března podepsal exekutivní příkaz k vytvoření Strategické bitcoinové rezervy. Základ této rezervy tvoří kryptoměny zabavené v rámci trestních řízení, přičemž vláda má možnost přikupovat další Bitcoin, ale pouze při zachování rozpočtové neutrality. Vedle Bitcoinu vznikl také Digitální fond Spojených států, obsahující například Ethereum, Solanu, XRP či Cardano.

Kontroverze kolem kryptoměn

Trumpova rodinná firma WLFI pak v březnu spustila vlastní stablecoin USD1, podložený americkými státními dluhopisy a hotovostí. Tento krok vyvolal ostrou kritiku politiků, kteří upozorňují na potenciální střet zájmů – prezident má přímý vliv na tvorbu legislativy, která by se jeho rodinného byznysu mohla přímo dotýkat.

Kontroverze vyvrcholily poté, co se na veřejnost dostaly zprávy o tom, že držitelé WLFI tokenů měli možnost setkat se s prezidentem výměnou za vysoké finanční částky. Demokratický senátor Jon Ossoff proto veřejně podpořil zahájení procesu impeachmentu, s tím, že se podle něj jedná o jasné porušení základních principů etiky a demokracie.

Přestože Trumpova administrativa přinesla kryptoměnám dosud nebývalou pozornost a politickou podporu, prudké hospodářské otřesy a etické skandály mohou celý sektor opět poškodit. Podle Scaramucciho Trump svým chaotickým stylem natolik rozděluje veřejnost i Kongres, že hrozí zablokování důležitých zákonů, jako STABLE Act, který má zavést jasná pravidla pro vydávání stablecoinů.

Celý článek zde | Podnikání za 500 Kč ? – ANO