Trhy pod lupou: Od Muska a Trumpa k Íránu, ropa a Fed pod tlakem

Akciové trhy opět ukázaly, že dokážou lépe anticipovat světové dění než týmy analytiků a novinářů. Schopnost číst trhy je však velmi subtilní. Minulý týden nám poskytl zajímavou lekci.

Finanční trhy, zbavené sentimentu, odhalily přesun pozornosti od osobních sporů k rostoucím geopolitickým rizikům. Na začátku týdne to nevypadalo příliš optimisticky. Trhy se soustředily především na dvě události.

První byla roztržka mezi americkým prezidentem Donaldem Trumpem a Elonem Muskem. Oba muži mají schopnost výrazně ovlivnit náladu na trzích. Pokud by jejich konflikt pokračoval, měl by devastující dopad na obě strany. To byl pravděpodobně důvod, proč se oba raději stáhli.

Musk se omluvil a Trump se rozhodl neprodávat nedávno zakoupenou červenou Teslu. Zajímavá byla nízká reakce trhů. Akcie Tesly sice pochopitelně posílily, ale během jejich sporu oslabovaly akcie napříč různými sektory. Následné usmíření oslavili pouze akcionáři Tesly.

Rychlé urovnání sporu signalizovalo, že trhy považují osobní rivalitu za okrajovou v porovnání s většími hrozbami. Tím se projevil první varovný signál, že trhy zaměřují svou pozornost jinam.

Je blízko dohoda mezi Čínou a USA?

Druhým výstražným signálem byla reakce trhu na oznámení výsledků jednání mezi čínskou a americkou delegací v Londýně. Ještě před schůzkou Donald Trump obvinil Čínu z obcházení amerických cel, což je částečně pravda, protože zatímco zahraniční obchod mezi USA a Čínou klesá, obchod mezi USA a Vietnamem překvapivě roste. Obchodní manévr Pekingu přes třetí země odhaluje limity americké celní politiky.

Chvíli se zdálo, že jednání dopadnou špatně. Nestalo se tak. Schůzka v Londýně za současných podmínek dopadla velmi dobře. Obě delegace se dohodly, že v případě potřeby budou výjimky z cel prodlouženy a rýsuje se návrh celkové dohody.

Čína by měla platit cla ve výši 55 %, USA umožní čínským studentům pokračovat ve studiu a Čína začne dovážet některé klíčové vzácné kovy do USA. To se zatím jeví jako přijatelné pro obě strany. Samozřejmě vše závisí na konečném souhlasu obou prezidentů.

Za normálních okolností by tato zpráva vyvolala na trzích rychlý růst. Americké indexy by pravděpodobně dosáhly nových rekordních hodnot. Strašák obchodní války s Čínou se pomalu stává minulostí. Možná trhy očekávaly, že Trump zaplaví svou sociální síť příspěvky o uzavření „geniální dohody“. K tomu však nedošlo. Trhy jako by tušily, co přijde na konci týdne.

Izraelsko-íránský konflikt

Nešlo pouze o spekulace. Již ve středu americká vláda začala evakuovat své ambasády na Blízkém východě a vyzvala své občany k návratu do vlasti. Vzhledem k rozsahu této akce bylo zřejmé, že se něco chystá. Nikdo přesně nevěděl, co se stane, ale nebylo těžké odhadnout, že by mohlo jít o Írán.

Do této mozaiky zapadá i chování OPEC v poslední době. Saúdská Arábie navrhovala zvýšit ropnou produkci celého kartelu, a to i v době, kdy ceny ropy dosahovaly minima. To je za normálních okolností neobvyklé. V minulých měsících arabské země naopak chtěly produkci snižovat, aby ceny ropy zvedly.

Tento krok jim byl vyčítán, protože nízké ceny oslabovaly Rusko. Nyní je situace jiná. Zvýšení produkce pomohlo předejít ještě většímu cenovému šoku, který následoval. Není tajemstvím, že i přes sankce Írán dodává ropu především Číně. Ta nyní bude muset hledat ropu jinde, a vzhledem k její vysoké spotřebě by mohla absorbovat všechny přebytky ropy na trhu.

Jelikož není přesně známo, kolik ropy Čína od Íránu odebírala, může cena ropy rychle růst. Přerušení íránských dodávek by mohlo vyvolat globální energetickou krizi, zejména pro Asii. Cena ropy je určována především dostupnou ropou na trhu, nikoli celkovou produkcí, protože většina ropy je prodávána prostřednictvím dlouhodobých kontraktů.

První očekávanou reakcí byl růst ceny ropy. Ropa Brent poskočila z 68 na 72 dolarů, poté klesla na 70 dolarů, což představuje růst přibližně o 7 %. Jde o výrazný pohyb, ale vzhledem k celosvětovému oslabení dolaru to není změna, která by zásadně ovlivnila situaci – alespoň prozatím. Ropa, klasické útočiště v časech nejistoty, zůstává barometrem geopolitického napětí.

Mít klidnou hlavu

Podobně lze analyzovat index VIX. Ten stoupl z 18 na 21, což je mírná reakce trhů. Během dubnové krize kolem cel dosáhl VIX hodnoty 60. Volatilita nyní mírně rostla, ale nejde o paniku. Můžeme říci, že se na trhy vrátil stres, nikoli chaos.

Pro začátečníky na akciovém trhu je třeba připomenout, že války nepředstavují systémovou krizi trhů. Jsou spíše běžnou součástí investorského života. Na začátku konfliktu se zdá, že hrozí katastrofa, ale časem se situace vždy vyřeší.

Daleko větším rizikem jsou systémové krize vyplývající z měnové politiky. Války však politikům umožňují zvyšovat výdaje, čímž se problematika dluhu odkládá na neurčito. I v tomto konfliktu tomu nebude jinak. Existují dvě zásadní varianty vývoje.

Možnost eskalace konfliktu

První je zhoršení situace, které by spočívalo nejen v eskalaci konfliktu, ale i v přímém zapojení dalších zemí. Zapojení velmocí, zejména USA, by dramaticky změnilo dynamiku trhů a vyvolalo hlubší poklesy.

V takovém případě by cena ropy stoupala, akcie by klesaly a zlato by směřovalo k novým rekordům. Zajímavé bude sledovat americký dolar. Přes rostoucí geopolitické riziko není jisté, zda investoři zapomenou na americký dluh.

Oslabující dolar ztrácí svou tradiční roli bezpečného přístavu, což posiluje alternativy jako švýcarský frank. Fráze „Cash is king“ už nemusí být jednoznačná. V krizi je hotovost klíčová, ale rozhodující bude, v jaké měně ji držíte.

Cesta diplomatického řešení

Druhou variantou je rychlé diplomatické řešení, které by vedlo k poklesu ceny ropy. I kdyby byl konflikt krátký, už nyní se ozývají hlasy, například u nás, volající po větším zbrojení. Nejde o to, zda zbrojení podporujete.

Rovnice je jasná: vyšší výdaje na armádu znamenají vyšší daně a méně peněz na spotřebu, což vede k pomalejšímu růstu ekonomiky a nižší spotřebě ropy. Ceny ropy tak mohou zažít značné turbulence. Kdo umí obchodovat v silně volatilním prostředí, měl by se v příštích dnech zaměřit na ropu.

Akciové trhy: Většina světových trhů minulý týden klesla

Při těchto událostech je obtížné udržet růstový trend akciových indexů. Nešlo však o panické výprodeje. Trhy zřejmě s touto možností počítaly, což potvrdilo, co mnozí dlouho tušili. Zatím tedy žádná tragédie, ale pokud poklesy budou pokračovat i příští týden, může rychle dojít ke změně trendu a mírný optimismus vystřídají pesimističtější scénáře.

V Asii byla reakce relativně mírná, především kvůli časovému posunu trhů. Hongkongský Hang Seng dokonce vzrostl o 0,42 %. Šanghajská burza oslabila o 0,26 % a japonský Nikkei zaznamenal ztrátu 0,52 %. Asijské trhy, chráněné časovou zónou, zatím odolávají plnému dopadu geopolitického šoku.

Geopolitické dění mělo větší dopad na evropské akciové trhy. Dražší ropa komplikuje evropský růst. Otázkou zůstává, zda napětí mezi menšinami ve Francii a Německu nepřenese konflikt na evropskou půdu. Zvýšené výdaje na vnitřní bezpečnost ztíží vládám snahy o snižování státních deficitů.

Německý DAX ztratil 3,24 %, a to i přes oznámení o nákupech akcií vedením Rheinmetallu. Přestože akcie této společnosti jsou na rekordních hodnotách, vedení věří v další růst. Francouzský CAC 40 oslabil o 1,54 %. Nejlépe negativní náladě odolával britský FTSE, který vzrostl o 0,14 %.

V zámoří nebyly týdenní dopady příliš vážné. Technologický Nasdaq oslabil o 0,63 %, Dow Jones ztratil 1,32 % a index S&P 500 klesl o 0,39 %. Nešlo tedy o zásadní změny, a to i přes některé komentáře o možné „třetí světové válce“. Na amerických trzích to vypadalo spíše jako nepovedený týden. Zatím.

Kryptoměny: Hledání růstového příběhu pokračuje

Největší ztráty zaznamenaly kryptoměny. V době psaní článku se cena bitcoinu pohybovala na úrovni 105 425 dolarů, což představuje týdenní pokles o 4,36 %. Největší ránu zasadil izraelsko-íránský konflikt, a to zejména kvůli nejisté roli amerického prezidenta.

Trump dříve prosazoval mírové řešení mezi oběma zeměmi, ale izraelský útok naznačil, že jeho pozice není tak silná, jak tvrdí. Trumpova oslabená autorita na světové scéně podkopává důvěru v riziková aktiva, včetně kryptoměn.

Investoři to vnímají jako známku slabosti, která se může projevit i v jiných oblastech, nejen v tomto konfliktu.

Z technického hlediska se od minulého týdne nic zásadního nezměnilo. Bitcoin stále hledá svůj růstový příběh, což je v kontextu války obtížnější. Kryptoměny, postrádající fundamentální oporu, zůstávají rukojmími geopolitické volatility. Jedinou útěchou je, že by si mohl připomenout svou roli „digitálního zlata“. Zlato minulý týden posílilo o 3,42 %.

Závěr: Co sledovat příští týden?

Problémem aktuální situace je, že i bez konfliktu na Blízkém východě jsou americké trhy drahé. Bez konkrétního důvodu, kromě odložení recipročních cel, se trhy od začátku roku vrátily do kladných hodnot. Situace však zůstává nejasná.

Jisté je ekonomické zpomalení v USA i ve světě. V důsledku cel a nejistoty se zpomalí růst HDP. Je předčasné mluvit o recesi, ale už nyní je zřejmé, že rok 2025 nebude tak příznivý, jak se čekalo. Investoři si tak kladou otázku, zda je opodstatněné platit vysoké ceny za akcie.

Příští týden přinese důležité údaje z Číny, zejména o průmyslové produkci, která naznačí tempo zpomalování ekonomiky. V úterý, jako předkrm před zasedáním amerického Fedu, rozhodne o úrokových sazbách japonská centrální banka. Tokio čelí dilematu mezi růstem a inflací, což může ovlivnit globální měnovou politiku.

Pravděpodobně bude muset sazby zvýšit – je lepší jednat dříve než později. Hlavní událostí týdne však bude zasedání Fedu. Pokud by byl Donald Trump guvernérem, dočkali bychom se snížení sazeb o 100 bazických bodů. K tomu však nedojde.

Jerome Powell čelí obtížné situaci – pokud sazby ponechá beze změny, narazí na nesouhlas Trumpa. Powellova nezávislost je testována v době, kdy trhy hledají směr uprostřed geopolitického chaosu. Zasedání ve středu bude zajímavé především z politického hlediska. Těšit se můžete na náš společný komentář s Adamem a Jardou.

Celý článek zde | Podnikání za 500 Kč ? – ANO