Podíl ropy z Ruska na dovozu do ČR loni mírně stoupl, Mero dokončilo modernizaci IKL
Praha – Podíl ropy z ruského ropovodu Družba loni na celkovém dovozu do Česka činil 58 procent, meziročně je to nárůst asi o dva procentní body. Zbylá část byla tvořena dodávkami z německého ropovodu IKL, který navazuje na italský ropovod TAL. Celkově loni do Česka přiteklo 7,4 milionu tun ropy, což je zhruba stejné číslo jako o rok dříve. Na dnešní tiskové konferenci to uvedl generální ředitel státní společnosti Mero Jaroslav Pantůček. Podnik v současnosti připravuje rozšíření ropovodu TAL, po jehož dokončení by se měla Česká republika stát nezávislou na ruské ropě.
V současné době ropa teče do Česka ze dvou hlavních zdrojů. Jedním z nich je ropovod Družba, kterým proudí ropa z Ruska. Další část ropy přitéká z německého ropovodu IKL, který navazuje na italský ropovod TAL. Ten začíná v Terstu, kam se ropa dováží z více zemí a kontinentů. Největší podíl tvoří dodávky z oblastí okolo Kaspického a Černého moře, USA a Afriky.
Dovoz ropy ropovodem Družba tak stoupá i přes protiruské sankce zaváděné kvůli invazi na Ukrajinu. Předloni v prosinci začal platit zákaz dovozu ruské ropy do Evropské unie. Dovoz ropovodem Družba, jehož jižní větev vede přes Ukrajinu do Maďarska, na Slovensko a do České republiky a severní do Polska a Německa, má však z embarga dočasnou výjimku.
Objem ruské ropy by měl v budoucnu klesat. Mero loni spustilo práce na rozšíření TAL. Projekt za přibližně 1,6 miliardy korun má od příštího roku zajistit zvýšení kapacity pro Česko o čtyři miliony tun ropy ročně, do země tak bude možné ropovodem dodat až osm milionů tun za rok. Česko by se tudíž mohlo podle současných plánů státu zcela odstřihnout od ruské ropy.
Mero je vlastníkem a provozovatelem české části ropovodu Družba a ropovodu IKL, je jediným přepravcem ropy do ČR.
Česko bylo v minulosti vedle ropy závislé také na dodávkách plynu z Ruska. EU však od roku 2022 v rámci protiruských sankcí začala omezovat dovoz ruského plynu. Zatímco před zahájením ruské invaze na Ukrajině byl podíl ruského plynu dovezeného do Česka kolem 97 procent, loni činil 3,8 procenta. Většina plynu tak nyní do ČR proudí z Norska a LNG terminálů v Nizozemsku a Belgii.
Mero dokončilo modernizaci ropovodu IKL, pokračuje v přípravě rozšíření TAL
Státní společnost Mero letos dokončila modernizaci ropovodu IKL, kterým teče do Česka ropa z německého Ingolstadtu. Po 16 letech v něm kompletně vyměnila řídící systém pro přepravu a skladování ropy. Práce stály 265 milionů korun. Mero zároveň pokračuje v přípravách rozšíření ropovodu TAL v Itálii, na který IKL navazuje. Projekt má ČR od poloviny příštího roku zbavit závislosti na ruské ropě. Na dnešní tiskové konferenci to uvedl generální ředitel státního podniku Jaroslav Pantůček.
Česká republika v současnosti využívá ropu ze dvou hlavních zdrojů. Jedním z nich je ropovod Družba, kterým do země teče ropa z Ruska. Další část dodávek ropy zajišťuje ropovod IKL z Německa, který navazuje na ropovod TAL z Itálie. Za celý rok 2023 těmito ropovody přiteklo do rafinerií v Česku 7,4 milionu tun ropy.
Modernizace ropovodu IKL si podle Mera vyžádala zhruba desetidenní odstávku, většinu času jinak pokračovala za plného provozu. Celkově trvala 30 měsíců. Ostrý provoz nový řídící systém zahájil letos v březnu.
Starý řídící systém fungoval od roku 2008, některé části na něm přitom pocházely z roku 1995. Nový řídící systém má podle Mera moderní systémové prvky pro dispečerské řízení, sběr dat a ochranu přepravy ropy. Měl by být také bezpečnější vůči kybernetickým útokům. Instalace zahrnovala například výrobu 65 nových rozvaděčů, tři serverová centra a úpravu optického kabelu po celé 350kilometrové délce ropovodu.
Mero zároveň pokračuje také v přípravě projektu na rozšíření ropovodu TAL, na který IKL navazuje. Projekt přibližně za 1,6 miliardy korun má od roku 2025 zajistit zvýšení kapacity pro Česko o čtyři miliony tun ropy ročně, do země tak bude možné ropovodem dodat až osm milionů tun za rok. Ropovod IKL je na takovou kapacitu připraven už nyní, jeho maximální kapacita dosahuje 11 milionů tun ropy ročně.
Letos se budou na ropovodu TAL instalovat nová čerpadla a motory. Připravuje se také zavedení nových průtokoměrů na všech dodacích místech. Fyzické práce by měly být hotové na konci letošního roku. Pantůček upozornil, že následně ještě bude v první polovině příštího roku nutné zajistit ověřovací testy, dokončení instalace rezervních čerpadel a motorů, provedení bezpečnostních zkoušek, aktualizaci provozní a technické dokumentace a další povinné náležitosti. ČR by se tak měla stát nezávislou na ruské ropě zhruba od poloviny příštího roku.
TAL začíná v Terstu, kam je ropa dovážena z řady zemí a kontinentů. Největší podíl tvoří dodávky z oblastí okolo Kaspického a Černého moře, USA a Afriky. Mero od roku 2012 vlastní pětiprocentní podíl na ropovodu TAL. Náklady na rozšíření ropovodu zaplatí Mero, které drží pětiprocentní vlastní podíl TAL.
Pantůček upozornil, že kromě rozšíření ropovodu bude po přechodu na zcela neruskou ropu nutné také upravit fungování rafinérie v Litvínově. Její vlastník – skupina Orlen Unipetrol – kvůli tomu připravuje investice v řádu jednotek miliard korun, které by měly technicky přizpůsobit tamní provoz na jiné směsi ropy. Další rafinérie v Kralupech nad Vltavou využívá neruskou ropu už nyní. Spolu s tím pokračují také jednání Mera s Orlen Unipetrol o nové smlouvě pro přepravu ropy. Tu Mero loni vypovědělo s cílem nastavit nové podmínky, které by více odpovídaly současnosti. Nyní běží roční výpovědní lhůta, která vyprší na konci května. I po ní však podle Pantůčka budou dodávky pokračovat za stávajících podmínek do doby, než obě strany dosáhnou nové dohody. Podle šéfa Mera jsou dosavadní jednání korektní a věří v jejich úspěšné dokončení.
Mero se také připravuje na budoucí využití ropovodu Družba. Podle Pantůčka existuje několik možných scénářů. Jedním z nich je například i využití ropy, které by tekla z větvě končící v ukrajinské Oděse. Záležet ovšem bude na konci války na Ukrajině.
Reklama
Celý článek zde | Podnikání za 500 Kč ? – ANO